Poslech
Studio STOP
27. listopadu  2008  

Rozhovor s Vladimírem Špidlou

Vladimír Špidla - Foto: Pavel Novák

Vladimír ŠpidlaFoto: Pavel Novák

Naším dnešním hostem je evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, Vladimír Špidla. Zdravíme do Bruselu. Dobrý večer.

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Dobrý večer. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pane komisaři, český Ústavní soud včera rozhodl, byl to dlouho očekávaný verdikt, že ustanovení lisabonské smlouvy nejsou v rozporu s českým ústavním pořádkem. Jak to hodnotíte? Čekal jste takový verdikt? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Tak samozřejmě, že jsem takový verdikt čekal, protože naše ústava předpokládá, nebo umožnila vstup do Evropské unie a lisabonská smlouva není zásadní změnou proti tomu, co bylo odhlasováno v roce 2004, čili byl jsem si prakticky jist, že to je v souladu s ústavou. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A bylo to vůbec v pořádku, že lisabonská smlouva se dostala na pořad jednání brněnského Ústavního soudu? Nebyla to jakási zbytečná obstrukce? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Každý ústavní činitel má právo využít svého ústavního práva. Když toto ústavní právo bylo využito, tak je to zcela normální a přirozený proces. Myslím si, že se to nedá hodnotit jinak, než, že to ukazuje, že ústavní systémy je v České republice fungují. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Běžná námitka proti lisabonské smlouvě zní tak, říkají například prezident Václav Klaus, že Česká republika přijde o suverenitu a že Brusel bude rozhodovat o nás bez nás. To podle vás skutečně nehrozí? Nepřicházíme o nějaké významné kompetence? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Tak v prvé řadě je nutno si říci, že vstupem do Evropské unie jsme vstoupili do systému sdílené suverenity, to znamená, členské státy, které jsou členy Evropské unie se dohodly, že budou některé věci spravovat společně. Přitom je spravují společně na základě demokratických pravidel a neexistuje rozhodnutí, u kterého by Česká republika nebyla. Neexistuje. My jsme vstupem do Evropské unie získali navíc schopnost ovlivňovat rozhodnutí na kontinentální úrovni a za některých okolností, až budeme předsednickou zemí, dokonce i na globální úrovni. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Oni ti kritici říkají, že celá řada agend se dostane do většinového rozhodování, nebude tedy možné, aby jedna země mohla vetovat například nějaká rozhodnutí o energetice, něco z právních oblastí. To přece skutečně nastane po schválení a lisabonské smlouvy a poté, až začne platit. 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Tak, je vhodné si uvědomit, že celá řada v současné době agend je součástí většinového rozhodování. Je pravda, že většinové rozhodování se rozšířilo, to je nepochybně pravda a je to výhodné, protože to umožňuje Evropské unii, to znamená evropskému kontinentu intenzivněji a rychleji reagovat na věci, které jsou potřeba a většinové rozhodování je demokratické rozhodování a chtěl bych konstatovat, že to není žádná prostá většina, ale kvalifikovaná většina, to znamená ve většinovém rozhodování, když se odhlasuje, tak to musí být opravdu velmi malá menšina států to dokáže zablokovat. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Češi jsou velice vynalézaví při vymýšlení námitek proti lisabonské smlouvě. Takže on ten kritik by asi odpověděl takto, lisabonskou smlouvou se snižuje váha českého hlasu na polovinu. Snižuje se? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Tato interpretace je poněkud sporná, protože Česká republika nemůže mít jinou váhu, větší váhu, než je její váha jakožto země, která je součástí Evropské unie ve vztahu k počtu obyvatel. To je první věc. Druhá věc je, ty, ta váha hlasů při novém přepočítávání se nesnižuje na polovinu, je o něco nižší, ale zdaleka ne na polovinu a za druhé bych chtěl konstatovat, že existuje takzvaná dvojitá většina a v té dvojité většině každý stát se počítá jako jeden kus, to znamená váha České republiky je stejná jako například váha Spolkové republiky Německo. Já neznám žádné jiné uspořádání, kde ve smyslu, v uvozovkách, realpolitiky je Česká republika v plné rovnováze s tak silnými zeměmi, jako jsem třeba zmínil Spolkovou republiku Německo nebo Velkou Británii. Čili to významně posiluje pozici České republiky, dává nám to vliv, který nám umožňuje být silnější v rámci rozhodování o společných agendách. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Češi jsou mistři námitek. Ovšem možná právě proto tady nezazněly žádné argumenty, proč by se nám vlastně měla lisabonská smlouva vyplatit. My jsme před čtyřmi roky, nebo už to je čtyři a půl roku, vstoupili do Evropské unie, ten pozitivní vliv jsme záhy poznali ekonomicky, o tom není pochyb, pokud začne platit, řekněme, od ledna 2010 lisabonská smlouva, poznáme také nějaký efekt, nebo nepůjde o tak velký přelom? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Nepůjde o žádný zásadní přelom, ale nutné si uvědomit, že každý, kdo třeba organizoval nějakou věc, tak ví, že existují určité úrovně, které vyžadují a umožňují určité způsoby organizace. A rozšíření Evropské unie na dvacet sedm států a případně později možná na dvacet osm a na další státy, tak vyžaduje, aby způsob rozhodování se změnil, aby zůstal minimálně stejně efektivní a nebo se stal efektivnější. A naším zájmem je efektivní rozhodování Evropské unie, ne nefektivní, které se není schopno prosadit v globálních souvislostech. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Když hovoříte o efektivitě, tak proč takzvaná lisabonská smlouva naráží na tolik výhrad, tolik kritiky nejen v České republice? Kdyby to bylo tak jednoduché a řeklo se, vždyť všechno bude mnohem lepší, všechno půjde hladce, tak by se neměly ozývat tak někdy velmi silné kritické hlasy. 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Neexistuje žádná věc, která je komplexní a důležitá, která by neměla různé pozice politické a názorové. Koneckonců globální oteplování je toho typickým příkladem. Ten problém není jednoduchý, je složitý, je to významné rozhodování a je tudíž naprosto přirozené, že se vyskytují odlišné názory. A demokratický systém umožňuje tyto odlišné názory diskutovat, dát je na stůl a pak vést k rozhodnutí. A naprostá většina evropských států se již rozhodla ve prospěch lisabonské smlouvy. Já nepochybuji o váze debaty, která se odehrávala uvnitř té jejich politických systémů, a z toho důvodu si myslím, že je zřejmé, že při hluboké debatě se vždycky prokáže, že výhody převažují. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Ono je to takové docela celé paradoxní. Na jedné straně celá Evropa volá po větší pružnosti, po větší akceschopnosti, například musíme čelit ekonomické krizi, hrozbě terorismu a tak dále, a tak dále a na druhé straně se část evropských reprezentací staví proti lisabonské smlouvě. Bude to tak, že pokud bude přijata lisabonská smlouva, bude to účinný nástroj a odpověď právě na tyto velké výzvy, které stojí před námi? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Proti lisabonské smlouvě se staví jenom v současné době malá část evropských reprezentací. Pokud mě mé počty neklamou, země, kde neprobíhá, nebo neproběhl ratifikační proces, je vlastně už jenom jedna, jenom Česká republika. Protože i Irsko se vyjádřilo. A jediné Irsko se vyjádřilo tak, že tu smlouvu v této podobě nepřijalo, ale ostatní státy se vyjádřily pro, čili já myslím si, že nelze prohlásit, že reprezentace v Evropě mají výhrady. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, nicméně ještě ta druhá část otázky. Znamená to tedy a řekněte nám přímo z Bruselu, zda, pokud bude lisabonská smlouva všeobecně akceptována, přijata, bude akceschopnější celá Evropská unie a dokáže čelit těm hrozbám a výzvám? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- No, to je cíl. Vysvětlil jsem proč, je to, souvisí to s rozšířením Evropské unie, protože opravdu je rozdíl, jestli-že struktura, která byl formulovaná na původní daleko menší počet států, se rozšíří na dvacet sedm, to je první věc a druhá věc, ano, Evropská unie se dostává do situace, která je odlišná, než byla, protože, jaká byla původní úloha? Původní úloha byla dohodnout, vytvořit základ pro mír dohodou mezi, v podstatě Německem a Francií, poté vnitřní rekonstrukce a stabilizace míru a rozvoj životní úrovně a v současné době k této stále trvající úloze přistupuje úloha a odpovědnost Evropy v globálních souvislostech a přistupují nové globální výzvy, které přesahují hranice Evropy, jakožto záležitosti ekologické, daleko podle mého názoru zásadnější, než jiné, ale ekologické, otázka energetické bezpečnosti, energetická bezpečnost České republiky není řešitelná v rámci národního rozměru. To je naprosto nemožné, ta je řešitelná v rámci evropské integrace, jedině ten, to nám může zajistit energetickou bezpečnost, čili otázky energetické bezpečnosti, aktuální otázky současné ekonomické krize, to všechno jsou důvody, proč je třeba, aby Evropa byla akceschopnější. A lisabonská smlouva tuto akceschopnost poskytuje. Mimochodem také posiluje jasně demokratickou legitimaci, protože dává větší vliv národním parlamentům, čili zesiluje přímý kontakt Evropské unie s národními parlamenty, a to je nepochybně demokratizující krok. Takže to je smlouva, která má velmi mnoho kladů, ale jistě-že se dá diskutovat o všem a o každém detailu. To je vždycky možné. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já bych se ještě na ten jeden detail zeptal. Vy jste teď říkal, že evropské parlamenty budou moci více zasáhnout do evropské legislativy, to znamená, že třeba i česká Sněmovna bude moci vydat jakousi žlutou kartu, když Evropský parlament přijme nějakou novou právní normu, například směrnici, touto žlutou kartou by se pak měla zabývat Evropská komise, myslíte si, že ta žlutá karta skutečně bude vážným argumentem, nebo se nad ním bude možné jen zasmát, nebo nad ní mávnout rukou v Bruselu? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Já jsem nezažil nikdy situaci, kdy by stanovisko, které prostě se v nějaké zemi odehrálo ústavně korektním způsobem a bylo formulováno jako stanovisko země, že se nad ním mávlo rukou. To neexistuje, to je příliš evropská integrace je schopná fungovat jedině tehdy, když se všichni navzájem, a to zcela, respektují. To je podstata, ta funguje teď a bude samozřejmě fungovat i dál. Ještě trošku prohloubená do dalších oblastí. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste řekl, a je to pravda, že Česko zůstalo poslední zemí o níž se zatím o lisabonské smlouvě nehlasovalo. Pane Špidlo, způsobily tuzemské obstrukce mezi evropskými činiteli nervozitu nebo to brali jenom jako takový běžný demokratický proces? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Je to běžný demokratický proces. A z tohoto hlediska se na to nemůže nikdo dívat jinak a taky se na to nikdo jinak nedívá. A tady ještě bych chtěl možná využít příležitosti a konstatovat. Objevuje se argumentace, jestli-že smlouva nebyla schválená v Irsku, tak, že stejně nemůže vstoupit v platnost a tudíž další ratifikační proces není, není potřebný. Musím konstatovat, že Česká republika je vázaná, mimo jiné, vídeňskou úmluvou o smlouvách a dohodách a už tato vídeňská úmluva jasně říká, jestli-že republika, jestli-že stát parafoval, je povinen, aby proběhla ratifikace, ta ratifikace může dopadnout kladně nebo záporně, ten ratifikační proces, ale máme-li dodržet závazky, které jsme na sebe vzali, tak musíme lisabonskou smlouvu nechat proběhnout ratifikačním procesem stejně jako kteroukoliv jinou bilaterální nebo multilaterální smlouvu. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy jste řekl, že v Bruselu je v zásadě klid, že to české zdržování se tam bere, jako běžný politický proces. Nevadí ale ten termín? Původně se přece počítalo s tím, že ratifikace proběhnou do konce letošního roku. Tato námitka se tam neozývá? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Tato námitka se neozývá, víte, už Jean Monnet definoval celkem přístup, který v Evropě byl velmi úspěšný po celou dobu Evropské unie. Nejsou důležité nějaké termíny, ale je důležité vývoj, kterým se směřuje, cesta, kterou se jde. Když situace dozraje, tak se potřebný krok udělá. 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- V Česku se teď ovšem hovoří o tom, že by bylo dobře, kdyby obě komory parlamentu hlasovaly o smlouvě ještě před koncem roku. To si myslíte tedy, že tato debata v podstatě nemá vážný smysl, že je leden, únor, březen, že by byli stejně dobré měsíce? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Ne, podívejte, to záleží na české reprezentaci, pro jaký se rozhodne termín. To je prostě otázka české reprezentace a to je celkem vzato nemám důvod, abych zdůrazňoval to, nebo ono datum. Jestli-že se česká reprezentace k tomu rozhodne, pokud sleduji, a pochopitelně, že mě zajímá česká politika, tak vidím, že argumentace jsou vedena jednak principiálně argumentace, jestli-že jsme něco parafovali, tak prostě je správné, aby proces proběhl, má-li proběhnout proces, je určitě zbytečné ho zbytečně odkládat, to je také jasné a třetí argumentace, která se objevuje, že je to výhodné ve vztahu k českému předsednictví. Mě se zdá, že ty argumenty jsou racionální, ale znovu říkám, rozhodnutí je jasně na české reprezentaci. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, nicméně, nezkomplikuje to české předsednictví, pokud ve chvíli, kdy budeme přejímat žezlo, nebudeme mít schválenou lisabonskou smlouvu? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Ne, technicky ne. Když přejímalo žezlo Slovinsko, tak lisabonská smlouva nebyla schválená. Ta otázka na české předsednictví v technickém slova smyslu, jistě komplikovat nebude. Je samozřejmě z hlediska obecné politické váhy, je výhodnější, když máte určitý proces, o kterém se předpokládá, že nějak proběhne, když ten proces je uzavřený, to je jasná věc, ale v technickém slova smyslu to tak velkou roli nehraje. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Než půjdem ještě na tu evropskou půdu, co vy očekáváte? Projde lisabonská smlouva oběma komorami hladce, či budou nějaké další problémy, nebo třeba smlouva ani ratifikována, respektive schválena parlamentem nebude? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- To je opravdu otázka pro českou reprezentaci. Prozatím všechny parlamenty Evropské unie, když ve všech členských zemí po debatách, které nebyly žádné povrchní, smlouvu schválili, tak předpokládám, že po důkladně vedené debatě kladné argumenty převáží, ale rozhodnutí je prostě na českých ústavních orgánech. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A vy čistě osobně, věříte, že smlouva přejde přes Česko, nakonec i přes Irsko a třeba začne platit od ledna roku 2010? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Otázky víry jsou trošku složitější a nedají se zkoumat jaksi racionálním rozumem. Já můžu jenom konstatovat, že jistou míru názoru nám můžou dát dějiny. Víte dobře, že Maastrichtská smlouva byla odmítnuta Dánskem, čili není to první případ, že by smlouva zůstala neratifikovaná určitou zemí, po poměrně komplikovaném jednání se podařilo najít novou základnu a Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost. Smlouva z Nice byla odmítnuta Irskem jednou, kdyby nebyla přijata, tak se nemohlo odehrát rozšíření. Myslím si, že právě tento argument, který v původním referendu nebyl tolik silně přítomen, převážil v druhém referendu irském, které se odehrálo na smlouvu z Nice a smlouva byla schválená, čili já osobně si myslím, znovu, že existují velmi pádné důvody pro schválení lisabonské smlouvy a že tyto pádné důvody v dlouhé, jistě dlouhé a ještě složité diskusi, nakonec definitivně převáží. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Domníváte se, sám říkáte, jak sledujete českou politickou scénu, to vám samozřejmě věříme, že veřejnost je dostatečně informovaná o všech aspektech, o všech zákrutech lisabonské smlouvy? Nakonec prezident Klaus, který odcházel poražen od Ústavního soudu, tak vyzval nyní k diskusi s veřejností, která by měla dostat všechny informace. Možná byste to mohl právě z Bruselu porovnat i s ostatními členskými zeměmi Evropské unie, zda veřejnost, evropská veřejnost ví, o čem je řeč, o co se hraje? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Lisabonská smlouva je v plném znění přístupná na, v internetovém systému v plném znění a ve všech národních jazycích, v plném znění samozřejmě mají k dispozici všechny ústavní orgány všech členských států, není žádný problém pro jakéhokoliv žurnalistu, aby se jí zabýval a vede se o ní dlouhá diskuse na všech úrovních, jak v jednotlivých evropských zemích, tak i v České republice. A součástí diskuse, demokratické diskuse, je jistě i celý proces, který byl zahájen podpisem premiéra České republiky Mirka Topolánka, který směřoval k Ústavnímu soudu, který opět zformuloval stanovisko, které má osmdesát stránek a které je dobře vyargumentované, Senát, který rozhodoval o této věci ve veřejném jednání diskutoval, čili po mém soudu, informace jsou přítomné a česká veřejnost je informovaná na stejné úrovni jako jiné národní veřejnosti. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Už jsme mluvili o tom, že od ledna nás čeká předsednictví Evropské unie a teď je otázka priorit, kterými se Česká republika bude zabývat, ale možná to vůbec není otázka České republiky, dokážete si představit jinou prioritu v nadcházejícím období, než obranu před hrozící ekonomickou krizí? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Tak po mém soudu ty priority, které existují, to znamená energetické otázky, klimatický balíček, jsou reálné a aktuální priority. Víte, já jsem zažil rok 1968 a teď nechci uvádět jenom nějakou politickou úvahu, ale rok šedesát osm se mě vryl jasně do paměti. A to už je čtyřicet let. A jakoby to bylo včera. A jestli-že tedy máme přeorganizovat některé zásadní infrastrukturní věci, některé politické koncepty, tak čtyřicet let není vlastně žádná doba, to je hned pryč, tady se nedá ztrácet čas, čili sledovat ty hlavní priority je podstatné, od těch se podle mě nedá podle mě vůbec odchylovat, ale na druhé straně, ekonomická krize hraje roli a díky tomu, že Evropa je sjednocená, díky tomu, že má společnou měnu a díky tomu, že byla schopná koordinované akce na finančních trzích, tak podle mého názoru jsme odvrátili krizi několikanásobně vyššího řádu než je ta, která se momentálně rozvíjí. Myslím si, že jste mohli zaznamenat, docela jasně, že americká reakce nebyla dostatečná, teprve v okamžiku, kdy zareagovala společně Evropa, začaly se věci zřetelně měnit a začaly dostávat určité hranice. Ano, finančně-ekonomická krize bude prioritou, ale ta nezastírá jiné priority. A ještě docela zajímavé, že my můžeme využít dynamiky, která je v těch hlavních dlouhodobých prioritách docela dobře i tomu, abychom pomohli Evropě v rámci zápasu s ekonomickou krizí. Například energetická úspornost budov umožňuje ohromné investice, které mohou rozběhnout poptávku například a přitom jsou to investice, o jejímž významu nemůže nikdo pochybovat. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Znamená to tedy, že pro Čechy by mělo být hlavní prioritou energetická politika a klimatický balíček? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Podle mého názoru tyto priority nemohou být odsunuty do pozadí nebo na později, než až bude, v uvozovkách, zvládnutá současná aktuální krize. Ta prostě existuje a jasně, že se dostala přirozeně do prvního plánu, ale to neznamená, že odložila tyto dlouhodobé tendence, které jsou koneckonců ve svém důsledku, možná ještě významnější než aktuální krize, která, pokud se budou opakovat dějiny, má prostě svůj začátek a konec. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A máte informace o tom, že Česko je na řešení těchto klimatických a energetických otázek připraveno? Že se něco chystá? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Opravdu nemám nejmenších pochyb o tom, že naše reprezentace má dostatečnou odbornou a politickou kompetenci k tomu, aby úspěšně pokračovala. A to opravdu není žádná diplomatická řeč. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořili jsme o těch prioritách. Viděl byste také nějakou specificky českou prioritu, která by se měla projevit za toho předsednictví a obohatit celoevropský prostor? Český establishment hovoří obecně o Evropě bez bariér, ostatně lámání a překonávání bariér patří i do vaší agendy, ale přijde vůbec na to lámání bariér, když čelíme právě takovým výzvám a takovým problémů, o nichž jsme právě hovořili? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Priorita lámání bariér je prostě, je zásadní věc, jo, to volný pohyb pracovních sil je evropská svoboda a myslím si, že to, co je taky politicky velmi důležité a tady tedy spoléhám na české předsednictví, nebo předpokládám, že české předsednictví bude sledovat tu cestu, je si uvědomit, že součástí odpovědi na globální situaci, je vnitřní trh a ne ochranářská opatření. To je velmi důležité, to bude skutečně součástí významných diskusí. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- My si tady dobře pamatujeme vaší nelíčenou radost, jakou jste projevoval při přijetí České republiky do Evropské unie, tenkrát jste zpíval Babeta šla do světa, jestli si dobře ... 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- To je pravda, no. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- ... pamatuju. Jak dnes, čtyři roky poté pohlížíte na evropskou pozici rodné země? Zejména kvůli vystupování některých našich činitelů, získali Češi pozici euroskeptiků a jakýchsi eurofňukalů. Skutečně na nás tak Evropa pohlíží? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Ani, moc ne. Ani moc ne. Ono opravdu je nutný rozeznávat obraz, který se dá vytvořit a realitu, která existuje. A protože evropská politika je spojená s tím, zásadně, že se setkáváte znovu a znovu s velkým množstvím národních situací, které současně ovšem mají velmi mnoho společného, tak ta schopnost analýzy reálné situace je opravdu vysoká. Takže Česká republika je, neviděl jsem prostě, že by existoval z hlediska akceptace České republiky, její váhy, nebo něco takového, že by existoval diskuse, která by vůbec za něco stála. Prostě Česká republika je součástí Evropské unie tak, jako Litva nebo jako Polsko nebo kterýkoliv jiný z členských států a tak se také chová a tak funguje. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio Stop dnes hovoří z Bruselu z evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimírem Špidlou. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pane komisaři, už jsme také hovořili o tom, že svět čelí globální krizi, která zasahuje i země eurozóny a překračuje také českou hranici. Může Evropská unie, přesněji řečeno Evropská komise, zasáhnout proti krizi obecně nějakým zásadním způsobem? 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, dlužno říct, že Evropská unie proti globální krizi už zasáhla. A úspěšně. To byla ona operace, kterou se čelilo v nejakutnější fázi finanční krize, to je příklad, že lze zasáhnout a že ten zásah má význam. Evropská komise je toho názoru, že jestli-že jsme byli schopni ke koordinované akci v rámci finanční stabilizace vlastně světa, že je správné, abychom byli schopni koordinované akce i v rámci reálné ekonomiky. Proto navrhla určitý balíček opatření, jehož základním smyslem je koordinovaný impuls ve prospěch poptávky, poptávkový impuls v rozsahu asi jednoho a půl procenta hrubého domácího produktu, a to by podle všeho mohlo zafungovat. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tam se jedná o částku, slyšel jsem, dvě stě miliard euro. To tedy znamená, že v každé zemi bude znát nějaký tento, jak se říká, fiskální impuls na překonání hospodářských potíží? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- To je otázka, protože Evropská komise takové věci nerozhoduje, že jo, Evropská komise je orgán, který má právo iniciativy v určitém rozsahu, který jí dává smlouva. Ona své iniciativy využila a tato iniciativa teď bude projednávaná dalšími evropskými orgány a pak může dojít k určitým vážnějším nebo stabilnějším rozhodnutím. A to, co je důležité je, dá se předpokládat, že jednotlivé členské země budou, a také už to dělají, vytvářet jednotlivé konjunkturní balíčky, nebo má to různé názvy a je výhodou Evropské unie, že může využít synergie, těchto balíčků a že může ty synergie těchto balíčků využít nejenom ke, jaksi k nastandardování konjunktury, ale dokonce i k dlouhodobé modernizaci. Já jsem hovořil třeba o těch šetřících opatřeních v rámci výstavby budov z hlediska opatření, které směřují k ušetření energie, ke snížení energetické náročnosti. Jestli-že dojde k dohodě, tak impuls, finanční impuls, který bude směřovat do evropského stavebnictví, bude směřovat hlavně tímto směrem, to znamená, my jedním opatřením získáme výhody časové, to znamená impuls a v druhém získáme výhodu z dlouhodobé modernizace, protože když spadne spotřeba energie budov, bude to nepochybně výhodné z hlediska dlouhodobé energetické nezávislosti. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ten plán tedy předpokládá, že každá země si jako svůj domácí úkol připraví plán například na lepší ekologické vybavení budov a ty projekty národní bude možní financovat z Bruselu, když to řeknu zjednodušeně? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Částečně, protože pochopitelně je nutné si uvědomit, že naprostá většina financování leží v rukou členských států. Ale tak, jako máte strukturální finance ze strukturálních fondů, které jdou do jednotlivých členských států, tak zhruba tímto způsobem část těchto nákladů může být podpořena Evropskou unií. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- To ale znamená to pro každou členskou zemi, že bude muset najít nějaké vlastní zdroje pro tento plán? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- No, jistěže ano. To je otázka, která je trošku složitější. Ono nejde o to, že někdo říká, musíte najít, protože jsme se tak dohodli. Ona existuje situace, která nutně vede jednotlivé země k tomu, že musí reagovat. Ta přidaná hodnota Evropské unie je, že tato reakce je koordinovaná. Představte si Evropu v době finanční krize před eurem. Co by dělaly jednotlivý národní měny, jak by proti sobě různě devalvovaly, revalvovaly a co všechno by se odehrávalo. To, že bylo možné naráz koordinovat finanční sílu vlastně Evropské unie, evropské eurozóny, bylo rozhodující. To, že budeme moci koordinovat sílu celé evropské ekonomiky, byť v rozsahu, který se rovná jeden, jedno, nebo dvě procenta hrubého domácího produktu Evropy, to znamená poměrně hodně. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Nicméně v Česku zatím euro nemáte. Vy jste se v úterý v Praze zúčastnil konference o možnostech zavedení společné evropské měny. Domníváte se, že česká vláda se stanovením závazného termínu přijetí eura otálí? Jak by měla postupovat? Nejsme už takovým ostrůvkem i v rámci postkomunistických zemí? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Já nejsem ten, kdo dává rady jednotlivým vládám. Euro je strategická záležitost, rozhodnutí je na jednotlivých vládách. Dlužno říct, že v rámci přístupové smlouvy Česká republika přijala euro, Česká republika v rámci přístupové smlouvy se zavázala, že přistoupí k euro. Nestanovila si datum, protože to pochopitelně bylo logické v době přístupové smlouvy, protože stanovit datum je složitá věc makroekonomická, mnoho politických úvah kolem toho může být a tak, a je to na jednotlivých národních reprezentacích. Je pravda, že současná finanční krize vedla řadu národních reprezentací, mimochodem dvě, a to maďarskou a polskou k tomu, že se rozhodly urychlit vstup do eurozóny, to je pravda, ale to rozhodnutí je suverénní pro každou vládu. Nejsem oprávněn, ani bych nechtěl dávat rady. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Když se člověk podívá na to z druhé strany, tedy na roli eura při zvládnutí finanční krize, kterou jsme prošli, tak z hlediska koruny by asi nebylo třeba se nějak k tomu euru přibližovat, protože nakonec koruna je eurem už dostatečně silně chráněna. Nedalo by se uvažovat právě tímto směrem? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- No, tak uvažovat se dá všemi směry. Když jsem se účastnil onoho semináře, tak tam byli, tak tam byli velmi významní odborníci s finančního a ekonomického sektoru z univerzitního světa, viceprezidenti centrálních bank a podobně. Ti na řadě tabulek a důkazů ukazovali, co dělá euro, co může udělat, co nemůže udělat. Stručně řečeno, hlavní věc, kterou euro odbourává, je kolísání měny. A kolísání měny je mimořádné významný a nepříjemný pro exportéry, protože kolísání měny jim neumožňuje dlouhodobě kalkulovat ceny a vytváří to značný riziko a oni se minimálně musejí pojišťovat, první věc a druhá věc, kolísání měny je velmi nevýhodné pro dlouhodobé investory a dlouhodobí investoři samozřejmě, když mají v tom z tohoto hlediska nestabilní měnu, tak nevědí, jestli jejich náročná investice za deset let nebude trpět významným kurzovým rizikem a proto radši tomuto riziku vyhýbají, protože to, co řekl jeden z představitelů, mimochodem, myslím si, že byl z Maďarska, ekonomický svět je krajně nejistý a rizikový a vstup do eura neodstraní rizika, ekonomická rizika, která existují, ale odstraní jedno, fluktuace kurzu, to prostě bezpečně odstraní. Čili máte svět, kde je, ekonomický svět, kde je o jedno důležité riziko méně. To je důležité a mimo to, jaksi hodnota peněz je vždycky velmi kontextuální, je zaznamená už jak nepochybovaná pravda, že Rašínova deflační reforma, která nadhodnotila kurz československé koruny v tehdejší době, závažně zasáhla československý export, který nedosáhl až do zániku Československa těch úrovní, které měl teoreticky, které měly český země před touto reformou, čili kurzová stabilita, hodnota měny jsou velmi významné parametry, i když to samozřejmě není celej ekonomickej život. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Pane komisaři, já teď zabrousím do vašeho resortu. Co může Evropská komise, potažmo Evropská unie, udělat pro nezaměstnané, jejichž počet vzhledem k nastalé krizi roste a v nejbližších měsících patrně dále poroste? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Politika zaměstnanosti především je na úrovni národních států, čili tam se odehrává značná část práce. Ale přesto, může Evropská unie pomoct prostřednictví evropského sociálního fondu, zejména, protože všechny fondy strukturální a i evropský sociální fond principielně směřují k vyřešení strukturálních změn, to znamená k vylepšení celkové situace, čili tady ten evropský sociální fond směřuje do vzdělávání, dodatečného vzdělávání a podobných oblastí, to je podstatná věc, druhá věc, existuje fond pro zvládání rizik globalizace, který umožňuje rychlé intervence v případě, že došlo k nějakému lokálnímu problému, na který nestačí síly národního státu. Když vám to můžu jednoduše popsat, představte si povodně v roce 2002 a v těchto povodních v roce 2002 jsme obdrželi z Evropské unie z takzvaného solidárního fondu poměrně významné peníze, které samozřejmě nebyly padesát procent škody, nebo něco takového, byly, byly menší, byly takových deset, patnáct procent, ale přišly rychle, přišly včas a v okamžiku, kdy naše národní prostředky byly úplně na hraně, tak to rozhodlo. Tak to velmi významně pomohlo. Čili tohle to můžeme udělat. Kromě toho, samozřejmě, když dobře stabilizujete ekonomiku pomocí oněch, jak už jsem naznačil, nabídkových impulsů, tím vlastně děláte velmi mnoho pro lidi, aby se ani nezaměstnanými nestali. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Znamená to tedy, že pokud v některém evropské regionu dojde k nějakému dramatickému nárůstu nezaměstnanosti, třeba všechny podniky tam najednou zkrachují, tak můžete zasáhnout při touto katastrofickou pomocí? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Můžu, můžu zasáhnout tímto směrem. Můžu. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Když se ještě hovoří o té nezaměstnanosti, tak jak jste říkal, státy mají trh práce pod svou kontrolou, samy si ty problémy řeší. Není možné, že se začnou zavírat cizím pracovníkům, a to dokonce i občanům jiných zemí Evropské unie, protože budou chtít zachovat pracovní místa pro své občany. 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Ty státy, které otevřely, tak v takovémto mohou případně udělat nějaké, nějaká mimořádná opatření jedině tehdy, když dochází k závažné destrukci trhu práce, která je způsobená pohybem pracovních sil a toto riziko teda nevidím. Samozřejmě odhadnout aktuálně trh práce, je poněkud nejisté, protože paradoxně i ty nejaktuálnější statistická čísla ukazují, že situace se spíš malinko zlepšuje než aby se zhoršovala, ale dynamiku odhadnout dále to je obtížné. Já osobně počítám s tím, že v průběhu dvou let bude vrchol dodatečné nezaměstnanosti tak asi dva celý sedm až tři miliony dodatečně nezaměstnaných v rámci celé Evropy, čili toto, toto nepochybně přijde, ale to není z hlediska evropského trhu práce žádná jeho destrukce, to je pouze obtížná fáze. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- V této souvislosti bych se ráda zeptala. Vámi před několika dny prezentovaná zpráva uvádí, že například pracovníci z nových členských zemí nikterak negativně neovlivnili situaci původních, starých státech Evropské unie. Je možné v tuto chvíli na základě vašich argumentů, které jste právě prezentoval, přesvědčit Německo a Rakousko, aby otevřeli pracovní trh Čechům? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Tak v prvé řadě to je taky svým způsobem zajímavé, vy jste řekla, že moje zpráva prokázala, že pracovníci z nových zemí negativně neovlivnili trh zemí v Evropské unii, tak je hezké naše specialita, dvojí zápor, ale ve skutečnosti ta zpráva říká, že pracovníci z nových zemí pozitivně ovlivnili ekonomiky těch zemí ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- To víte, my z Prahy to vidíme jinak. 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- ... těch zemí, které se jim otevřely. Předpokládám, že argumenty, které jsme přednesli a které teda byly obecně přijaty i odborně, takže budou hrát roli v politickém rozhodování členských zemí. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ale otevření pracovních trhů Německa a Rakouska například v příštím roce, to asi není možné čekat? Tam hrají také roli německé volby, je tomu tak? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Nemůžu teď dělat nějaká zase hypotetické úvahy. Fakt je ten, že Spolková republika Německo ze smlouvy má povinnost vyjádřit se k této otázce do, do 30. dubna příštího roku. Prozatím jsem nedostal žádný náznak, ani oficiálního ani polooficiálního stanoviska. Trochu mi vytanulo vždycky polooficiální list al-Ahrám, prostě nic z egyptský, který byl často citován, prostě ani oficiální ani polooficiální zdroje my v tomto směru nic nesdělily. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže ještě zůstaneme chvíli přece jenom u vlivu krize na Českou republiku. A ta má, jak víme, silná automobilový průmysl, který se stále ještě rozrůstá a sofistikuje. Ovšem je nejvíc ohrožen ekonomickým propadem. Není právě ekonomika ohrožena víc než jiné země regionu? My jsme v podstatě zemí automobilek, to všichni dobře víme. 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Myslím, že ne. Fakt je ten, že třeba velká hospodářská krize nastoupila v Československu taky asi o rok a půl později, jo, než v jiných zemích, takže to, jak budeme vypadat za určitou dobu, nedá se tak do detailu odhadovat. Je také pravda, že například automobilový průmysl pravděpodobně bude významně, významně zasažen, to je všechno pravda, ale naše ekonomika není jenom automobilový průmysl. Naše ekonomika je zásadně a silně integrována do Evropské unie a jestli-že Evropská unie bude procházet určitým vývojem, a já očekávám, že ty ekonomické potíže budou velmi vážné, ale Česká republika rozhodně se nevytrhne z všeobecného kontextu. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pane komisaři, vy jste byl čtyři roky také českým ministrem práce a sociálních věcí a já bych se vás ještě chtěl jako odborníka zeptat, co si myslíte o těch změnách, které prožívá zdejší trh práce? Ona se tady mění některá regulační pravidla, například se zavádí zelené karty, které umožňují rychle přijímat v českém podniku zahraniční pracovníky, dokonce ani nemusí mít nikaj vysoké vzdělání. Myslíte si, že tento krok se zelenými kartami je perspektivní a, abych to řekl vašimi slovy, pozitivně ovlivní český trh práce? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Ve všech podkladech a strategiích na jejichž formulování jsem se podílel, nebo jsem je formuloval, tak konstatuji, že demografické stárnutí vyvolá nepochybně nutnost a potřebu imigrace. Další názor, který zastávám je, že neexistuje rozhodnutí migrace ano nebo ne, ale že jediná otázka je migrace dobře manažovaná, dobře spravovaná a špatně spravovaná. Špatně spravovanou migrací je taková, která vytvoří černý trh práce, která prostě lidi, kteří přišli, zatlačuje do situace, která je nedůstojná a která prostě umožňuje, aby byly zneužívány. Takže celkově ta myšlenka zregulovat relativně, umožnit přístup na trh práce, je podle mého názoru podstatně výhodná pro jakoukoliv zemi, která se k tomu rozhodne. Ale chtěl bych zdůraznit jednu věc, která musí být jaksi braná v úvahu od první vteřiny. Od první vteřiny se musí usilovat o to, aby se ti lidé integrovali. Protože jak řekl jeden německý politik a já považuji jeho výrok za naprosto přesný. On řekl, my jsme pozvali pracovní síly a oni přišli lidi. V každém okamžiku jsou to lidé, kteří přišli a jestli-že jsou dezintegrovaní, jestli-že jsou vytlačeni do nějakých šedých zón, tak to potom poškozuje jak ekonomiku, tak obecně to demoralizuje politické a sociální prostředí, čili to je otázka. Ta otázka otevřenosti, ta je spíše výhodná pro jakýkoliv trh. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A ta novela zákona o zaměstnanosti, která zavádí zelené karty, ta podle vás jde tímto směrem a bude ta situace po zavedení tohoto zákona, což už je od ledna, lepší než je v Česku dosud? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- Podívejte se, obecně jde tím směrem, ale já nemůžu posuzovat zákon v jeho detailech, protože to je velmi složitá záležitost a moje úloha je, zabývat se dvaceti sedmi trhy práce a dvaceti sedmi jednotlivými strukturami, čili posuzovat jedno legislativní opatření nemohu. Ale chci jenom ještě konstatovat jednu věc. Já nemám rád pojem lidský kapitál, protože trošku mi připomíná onen vojenský pojem "živá síla", který umožňuje, aby se s lidmi zacházelo a spotřebovali se třeba, ale přesto má něco do sebe a říká, každý člověk, každý člověk znamená nějaký kapitál a přitáhnout kapitál, je přece velmi pozitivní, když ho shromáždím. Každý člověk, který přišel, s sebou přináší svůj talent pracovat, svoji schopnost pracovat, práce vytváří novou práci, není představa, že je jeden koláč, kterej se jenom dělí, když se přijde další pracovník, tak se ten koláč zvětší, takže je to pozitivní. Rizika, která jsou samozřejmě spojená, že se k vám dostanou lidi, kteří jsou sociálně špatní, že jsou to třeba zločinci nebo něco, nebo nejsou schopni se dobře integrovat a podobné věci, taková rizika existují, ale to je z hlediska základní hodnoty, kterou v sobě každý člověk nese, riziko, které je třeba zvládnout rozumnými zákony. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Pane eurokomisaři, a závěrečná otázka, která určitě není nedůležitá. Je možné současnou finanční a ekonomickou krizi označit za krach kapitalismu, jak se to často děje? Jak se na to v Bruselu díváte? 

Vladimír ŠPIDLA, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti -------------------- To není otázka pro Evropskou komisi, no, ale, když se podíváte na ekonomické dějiny, tak víte dobře, že třeba v roce 1873 v době, kdy byla výstava úspěchů rakouského hospodářství a průmyslu vypukla jedna z pravděpodobně prvních ekonomických světových krizí. Poté se situace stabilizovala. Myslím si, že je to krize, která signalizuje, že určité tendence ve vývoji moderního hospodářství se ukázaly jako nebezpečné a dlouhodobě neudržitelné, to si myslím, že ano, myslím si taky, že se pohybujeme ve světě, který je jiný než, když začínala průmyslová revoluce a moderní tržní hospodářství se stabilizovalo, to byl svět, který byl z hlediska růstu a mezí nekonečný. V současné době narážíme na meze, prostě lidí je šest miliard, bude jich devět miliard a přes sto lety jich byly také dvě a půl miliardy, čili, to je absolutní rozdíl a myslím si, že těmto novým zkušenostem se musíme, se s nima vyrovnat a musíme provést určitá, určitá rozhodnutí a určité reformy. Víte, trh, to je základní věc. Potřebuje pravidla, liberální kapitalismus nemůže existovat bez rozumných pravidel a v současné době, protože svět se stal globální vesnicí, globálních pravidel. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Říká z dnešního interview Studia STOP evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla. Děkujeme za vaše názory, prognózy, informace a zdravíme do Bruselu. Na shledanou. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.  

Autor:  Jana Šmídová, Petr Holub
 

Studio STOP:

protestující zdravotníci - Foto: Marián Vojtek

Zdravotníci opět protestují

 
ČEZ (ilustrační foto) - Foto: Filip Jandourek

Mezinárodní problémy ČEZ a domácí ceny elektřiny

 
Náhorní Karabach je stále předmětem sváru - Foto: Pavel  Polák

Po čtvrtstoletí konfliktu o stále neklidný Náhorní Karabach

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Věda | Kultura | Příroda | Historie | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2019 Český rozhlas