Poslech
Dokumenty Dvojky
24. prosince  2017 v 22:15  

Život není pes, aneb ona ještě žije. Marta Kubišová

Marta Kubišová v Divadle Unglet - Foto: Khalil Baalbaki

Marta Kubišová v Divadle UngletFoto: Khalil Baalbaki

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Marta Kubišová bude končit kariéru, nechtěl bys natočit rozhovor? Ta výzva přišla někdy v létě. Poslední turné Marty Kubišové vrcholilo v den jejích 75. narozenin 1. listopadu v Českých Budějovicích. Byl jsem tam. A bál se. Mívám respekt ke všem lidem, se kterými natáčím, ale tohle je Marta Kubišová. Ikona Pražského jara, listopadu 1989, symbol všech těch změn – alespoň pro moji generaci. Pro mě. Co mám dělat?

Koupil jsem růži a čekal, až Marta přijede na svůj poslední koncert. Byla tak milá, obyčejná, přirozená a příjemná. Zralá dáma, paní, která prožila tolik, že neřeší zbytečnosti. Dali jsme si cigaretu, vysvětlil jsem, o co mi jde, souhlasila. Okamžitě. 

Jsem drzý, požádal jsem ji, abych mohl zajít k ní domů, abychom nenatáčeli ve studiu nebo v kavárně, aby se cítila dobře ve známém prostředí. Tak jsme si plácli a moje obavy nezmizely. Na co se budu ptát? Tolik bylo řečeno, tolik natočeno, dá se vymyslet něco nového? 

Marta se odkrývá v mnoha podobách 

Nedá. Stojím před zvonkem, zdráhám se, protože respekt mě ochromuje a pak to udělám. Otevře mi dcera Kateřina, vstupujeme do soukromí paní Marty, vaří mi kafe, kouříme a rozhovor se rozbíhá přirozeně sám. Čeho jsem se obával? Obě vyprávějí, řeč teče jako řeka, je to moc hezký pocit, jako když se člověk sejde s dávnými známými a probírá život. 

Marta Kubišová v Divadle Ungelt - Foto: Khalil Baalbaki

Marta Kubišová v Divadle UngeltFoto: Khalil Baalbaki

Cítím se moc dobře. Přeskakujeme mezi tématy a já chápu, že nemůžu zasahovat, směrovat, jde to samo. Marta se odkrývá v mnoha podobách, beze studu, sevření, je otevřená, doma, smějeme se. A kafe má výborné. Je tak úlevné zjistit, že ona ikona, symbol, je hlavně skvělá, obyčejná ženská v tom nejlepším slova smyslu. 

Marta se smála ještě doma 

Ten den byla na předváděcím promítání sestřihu koncertu z Lucerny v České televizi. Do přítmí sálu se otevřely dveře, nakoukla tam hlava některého z mladých televizáků, a když viděla na plátně Martu Kubišovou, které si nevšimla v obecenstvu, povzdychla si: „Ona ještě žije?“ Marta se smála ještě doma. 

Bylo mi velkou ctí.  

Autor:  Daniel Moravec
 

Dokumenty Dvojky:

Barma nebo Myanmar? Nejdřív to byla Barma a my si na to zvykli. Ale pak to tam změnili a nějakou dobu mohl člověk vyslovením jména „Barma“ vyjádřit nesouhlas s vládnoucí armádní diktaturou. Dnes se zdá, že se mezi lidmi ustálil spíš název Myanmar - Foto: Brit Jensen

V horách teče jedna řeka. Myanmar: přehrady, zaplavování a proč se o tom nesmí mluvit

 
Sucho v mongolské stepi - Foto: Klára Kočková

Sucho v mongolské stepi

 
Ansámbl Dejvického divadla v roce 2015 - Foto: Alena  Hrbková, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Duch DéDé. Dokument o zázračném úspěchu Dejvického divadla

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas