Poslech
Jak to vidí
14. června  2018 v 08:30  

Václav Cílek: Jaderná energetika představuje největší bezpečí za cenu nejmenších rizik při přijatelné ceně

Jaderná elektrárna Dukovany stárne a na rok 2035 je naplánovaná její odstavení. Řešení už vlády nemůžou odkládat, je potřeba ji dostavět, říká Václav Cílek. - Foto: Jan Sucharda

Jaderná elektrárna Dukovany stárne a na rok 2035 je naplánovaná její odstavení. Řešení už vlády nemůžou odkládat, je potřeba ji dostavět, říká Václav Cílek.Foto: Jan Sucharda

Haldy radioaktivní hlušiny a měsíční krajina, která zůstává po těžbě uranu. Vyhořelý radioaktivní odpad, který bude potřeba opečovávat po dobu deseti tisíc let. Stárnoucí jaderné elektrárny a riziko trvale zamořených oblastí, jako jsou v Černobylu nebo Fukušimě. Navzdory tomu všemu zůstává zatím jaderná energetika nejlepším řešením energetických problémů budoucnosti.

„Pochopitelně všechno, co spotřebováváme, vytváří určité konflikty,“ říká Václav Cílek. „Pokud se bavíme o spalování uhlí nebo o fosilních palivech, bavíme se o oxidu uhličitém a klimatických změnách. Pokud se bavíme o jaderné energetice, bavíme se o jaderném odpadu. A pokud se budeme bavit o ropě, budeme se bavit o ropných válkách.“ 

 

Audio

Host: geolog Václav Cílek. Témata: Před čím stojí Evropa v oblasti energetiky? Jak vznikají meteorologické anomálie? Jak si příroda poradí s kůrovcovou kalamitou? Co s vytěženým napadeným dřevem? A co je to etnofuturismus? Moderuje Zita Senková.

Přehrát

Jako nejlepší pro budoucnost z toho podle Václava Cílka vychází jaderná energetika v kombinaci s alternativními zdroji. „Je to největší bezpečí za cenu nejmenších rizik při přijatelné ceně,“ shrnuje. 

Energetická budoucnost Evropy 

Zatím však energetický mix zůstane ještě na dlouhou dobu stejný. Evropa bude se zvědavostí sledovat, jak si v nadcházejících letech Německo poradí se změnou energetické politiky, pro kterou se rozhodlo před několika lety. 

Václav Cílek - Foto: Marián Vojtek

Václav CílekFoto: Marián Vojtek

Do roku 2022 se chystá odstavit z provozu svoje jaderné elektrárny. Čtyřicet až padesát procent spotřeby energie by chtěli Němci pokrýt z alternativních zdrojů. K tomu se snaží vybudovat druhý velký plynovod z Ruska, aby měli zajištěný dostatek regulovatelných kapacit. 

„Zároveň má na našem území klesnout výroba elektřiny z hnědého uhlí na třicet nebo čtyřicet procent. Energií bude tedy v Evropě méně než dřív a chybět budou i kapacity, kterými se toky energií regulují,“ předpovídá Václav Cílek. 

Autor:  Zita Senková, Anna Duchková  (and), Václav Cílek
 

Jak to vidí:

„Čas spodního prádla skončil,“ oznámil prezident Miloš Zeman na svém happeningu - Foto: Fotobanka Profimedia

Josef Baxa: Humor do politiky patří

 
„Doufám, že bohatnutí Česka brzy pocítíme i v tomto ohledu a že dojde k rozvrstvení ve prospěch mezd a platů," říká Jan Švejnar. - Foto: Licence Public domain CC0

Jan Švejnar: Rozdíl mezd 50 až 70 procent oproti našim sousedům už trvá příliš dlouho

 
„Trumpovi imponují mu země, které vnímá na stejné úrovni,“ říká Ilona Švihlíková. „Americký tisk stále častěji uvádí, že Trump sní o fóru G3, které by tvořily USA, Čína a Rusko.“ - Foto: licence Public Domain, volné dílo

Ilona Švihlíková: Trump sní o fóru G3, kde by byly USA, Čína a Rusko

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas