Poslech
Host do domu
17. července  2017 v 11:05  

Landovský se zkrátka nikdy moc nehodil, říká jeho žena, dramatička a socioložka Helena Albertová

Pavel Landovský byl prý jako razící štít. „Pětkrát ho vyhodili, ale pak prorazil,“ říká jeho žena Helena Albertová - Foto: David Sedlecký, Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Pavel Landovský byl prý jako razící štít. „Pětkrát ho vyhodili, ale pak prorazil,“ říká jeho žena Helena AlbertováFoto: David Sedlecký, Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Byl to muž výrazný svým chováním i zjevem. Byl spontánní, nevázaný a bouřlivý. Jak se dostal Pavel Landovský k herectví a jaký byl před svou smrtí?

„Koncem života byl opuštěný. Strašně zlenivěl a byl protivný. Přestože jsme se v roce 1973 rozvedli, protože se to s ním už nedalo vydržet, nikdy jsme se nerozešli. Byla jsem jeho jediná manželka, milenka a přítelkyně od divadla,“ je přesvědčená Helena Albertová. 

„On byl vždycky trochu obtížnej a neukázněnej. Pokud šlo o hraní, tak byl poctivý. Ale režisérům do toho kecal. On se zkrátka nikdy moc nehodil. Byl vždycky tím divokým koněm ve stáji.“ Nejdřív dělal statistu v divadle v Teplicích a tam poznal další lidi. Hrál v Šumperku, Klatovech, Pardubicích. 

Splněný sen 

Do vysněného „Zábradlí“ se nedostal. Ale protože se skamarádil s Václavem Havlem, zakotvil v roce 1966 v Činoherním klubu. Hrál tam v legendárních inscenacích Revizor, Strýček Váňa nebo Višňový sad. Pak ho vyhodili. 

Helena Albertová, dramatička, socioložka, někdejší ředitelka Divadelního ústavu a žena Pavla Landovského - Foto: Adam Kebrt

Helena Albertová, dramatička, socioložka, někdejší ředitelka Divadelního ústavu a žena Pavla LandovskéhoFoto: Adam Kebrt

„V 70. letech už Pavla odstřihávali odevšad: z rozhlasu i televize. Začal se dávat dohromady s Václavem Havlem a pak byla Charta 77. To už bylo jasné, že Landovský je disidentem,“ vzpomíná jeho žena a někdejší ředitelka Divadelního ústavu. 

Persona non grata 

V roce 1978 ho StB vyhnala do Rakouska. Hrál v prestižním vídeňském Burgteatru a po pádu komunistů se těšil do Prahy. „Ale on se už neměl kam vrátit. V politice se nehodil a v divadle taky ne. Zlobil, zapomínal se učit role a pořád měl korouhev: Jsem herec Burgteatru! Lidi ho nepřijali. Jeho návrat nebyl šťastný a jen ty filmy mu byly určitou kompenzací.“ 

Autor:  Jitka Novotná
 

Host do domu:

Jak to má Imran Musa Zangi s malováním? „Ty akvarely jsou záchvatovité akce. Měl jsem dlouho pauzu, ale teď bych se tomu chtěl věnovat“ - Foto: Elena Horálková

Medicína, nebo hudba? Imran Musa Zangi si vybral to první. „A dnes je to úplně krásný. Sláva je obláček na nebi“

 
Fotografii chtěl Martin Suchánek dělat od mládí. Přihlásil se na FAMU, ale řekli mu, že je moc mladý, tak dělal rok asistenta produkce v televizi - Foto: Elena Horálková

Na všem se dá najít něco zajímavého, říká autor fotografií rozhlasových budov Martin Suchánek

 
Na vysoké škole tělovýchovy a sportu poprvé jako kaskadérka skočila z okna. „Všichni mi zatleskali a Tomsa mi nabídl spolupráci,“ vzpomíná Hana Dvorská - Foto: Elena Horálková

Nejstarší kaskadérka světa Hana Dvorská: Jsme vozembouchové. Jsme dobří a nejsme takový voňavky jako Amíci

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas