Poslech
Host do domu
16. dubna  2018 v 11:05  

Libor Pešek: Jako amatéři jsme začínali a jako amatéři končíme, smál se Miloš Forman

Poslední položkou ve filmografii Miloše Formana byl filmový záznam z divadelního představení Dobře placená procházka v ND. Stěžoval si prý: „To, co ve filmu natočím, pak vidím. V divadle je to ale pokaždé trochu jinak“ - Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Poslední položkou ve filmografii Miloše Formana byl filmový záznam z divadelního představení Dobře placená procházka v ND. Stěžoval si prý: „To, co ve filmu natočím, pak vidím. V divadle je to ale pokaždé trochu jinak“Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

O neočekávaném telefonátu, setkání v mládí a dalších vzpomínkách na režiséra a kamaráda Miloš Formana. S uznávaným dirigentem Liborem Peškem.

Volávali si k narozeninám či různým svátkům. „Ale letos mezi lednem a únorem najednou zavolal Miloš, což nebylo obvyklé.“ Mluvili mezi jiným o stáří, kdy se člověk vrací do dětských let. „A on mi řekl: Prosím tě, ty jsi byl celý život dítě! Tím se se mnou rozloučil. To, že mi zavolal, byl asi okamžik stesku. Nebyl to jeho styl.“ 

Potkali se spolu už na gymnáziu. „Brzy jsme se začali znát díky jazzové muzice a amatérskému divadlu. Od začátku byl Miloš vůdčí typ a začal dominovat.“ Záhadnou protekcí tenkrát mohli hrát na profesionální scéně divadla E. F. Buriana legendární Baladu z hadrů. „Miloš se k tomu později vracel a říkal: Jako amatéři jsme začínali a jako amatéři končíme.“ 

„Miloš byl mimořádně laskavá a vtipná osoba. A když se laskavost spojí se smyslem pro humor, tak je to ideální. Pak se to pracuje! Nejstrašnější je, když si někdo nevěří, je sapšklej a dělá vlny.“

Amadeus, milovaný film 

Podle Libora Peška měl režisér k hudbě zvláštní vztah. „Podobně Jako Václav Havel. Vašek byl z dobré rodiny, ale jeho vkus byl… víme jakej,“ usmívá se dirigent. Amadeus ale Libora Peška ovlivnil. „U nás byla tendence hrát Mozarta zjemněle. Najednou se v tom filmu ukázalo, že je to dravá a plnokrevná muzika. Jako muzikant mám nejradši Amadea. Má lidskou tvář, která to vážné umění přibližuje k populárnímu prostředí. Je to dojemný film a ta muzika každého přesvědčí.“ 

Připouští, že Formana možná ovlivnil Zdeněk Mahler, který nedávno také zemřel. „Teď padlo tolik stromů! Zdeněk Mahler, Honza Tříska a teď Miloš Forman… To jsou takové rány té naší generaci! To mě bolí, že s každým podobným odchodem se něco nenávratně vytratí.“ 

Trému neznal 

Formanovi bylo 44 let, když si šel pro prvního Oskara za Přelet nad kukaččím hnízdem. „Když uvážíme, jak v USA začínal a naděje na uplatnění byla prakticky nula, tak to, co se mu podařilo, byl malý zázrak. To, že získal Nicholsona a další herce, byla šťastná souhra. Bylo to, jako když vypálíte raketu.“ 

Uspěl možná i díky tomu, že si věřil. „Nikdy jsem neviděl Miloše nervózního. Možná, že když byl mladší, tak zažíval trémy a úzkosti. Ale vždyť on byl už od svých středních let osobností světového ražení! Myslím, že Miloš nepochyboval.“ 

Muž za pultem 

Libor Pešek se rozhodl skončit s dirigováním. „Dirigent musí přetékat silou a energií. A mě už neslouží nohy a stát za pultem 2 hodiny není maličkost. A taky už hůř slyším. A orchestr si zaslouží mít před sebou chlapíka, který na to po všech stránkách má.“ 

Libor Pešek a Jitka Novotná - Foto: Adam Kebrt

Libor Pešek a Jitka NovotnáFoto: Adam Kebrt

Autor:  Martina Kociánová, Stanislava Lekešová, Jiří Holoubek, Jitka Novotná, Vladimír Kroc  (vlk)
 

Host do domu:

Jan Kobylka byl v 90. letech dva roky poslancem Federálního shromáždění. „Politika je neskutečná mlýnice, jsem rád, že to skončilo. Dobrý politik musí být dravý i ochotný naslouchat, a to není tak častá kombinace.“ - Foto: Elena Horálková

Osobní mapy prozradí víc než hodiny sezení, říká psycholog Jan Kobylka

 
„Poprvé v životě jsem slyšela termín jazzové flamenco, a že ho mám zpívat. Byla to pro mě výzva,“ říká Pavla Tomicová o roli v muzikálu Ženy na pokraji nervového zhroucení - Foto: Adam Kebrt

Herečka Pavla Tomicová zhubla 25 kg. „Chtěla bych hrát princezny, ale to mi nikdo nedá,“ směje se

 
Radan Haluzík prý zbraně v lásce vůbec nemá. „Nikdy mě nefascinovaly, ale měl jsem rád vojenské příběhy, o kterých moje kniha je.“ (na snímku jednotka ruských vojáků Ilovajsk) - Foto: Tomáš Vlach

Proč jdou chlapi do války? Filmové příběhy, vlastenectví i dobrodružství... To všechno tam splývá, říká Radan Haluzík

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas