Poslech
Host do domu
21. prosince  2017 v 11:05  

Lidstvo na Marsu? „Za dvě miliardy let by to jistě šlo,“ říká astronom. Jaká budoucnost ale čeká lidi na Zemi?

Jak se dívá na zimní nebe profesionál? „Je třpytivější a jasnější a já osobně ho mám rád. Astronom pozoruje oblohu denně a je to pořád krásné. Je to zábavná věda,“ tvrdí astronom Pavel Suchan - Foto:  pixabay.com

Jak se dívá na zimní nebe profesionál? „Je třpytivější a jasnější a já osobně ho mám rád. Astronom pozoruje oblohu denně a je to pořád krásné. Je to zábavná věda,“ tvrdí astronom Pavel SuchanFoto:  pixabay.com

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Naše planeta je součástí obrovského vesmíru, ale vědci toho o něm zatím vědí pramálo. Jaká je budoucnost Země a Sluneční soustavy? Do kdy bude tato planeta pro lidstvo obyvatelná? A dá se potom někam utéct?

Astronom Pavel Suchan připouští, že jestli by se lidstvo vydalo osídlovat vesmír, byl by to Mars. „Když lidstvu poteče do bot, tak je reálné skoro všechno. Mars je skutečně nejpodobnější planeta. Nebude to hned, ale za dvě miliardy let by to jistě šlo. Rozhodně je to nejbližší možný cíl pro život.“ 

Lidstvo se opravdu bude muset přesunout, i když sluneční soustava je teď prý v tom nejlepším věku. „Zářivý výkon Slunce ale postupně stoupá. Za dvě miliardy let bude větší a teplejší a tady na Zemi přestanou existovat podmínky pro život. Teprve potom se smrští, rozepne a vytvoří mlhovinu. Ale to už život na Zemi nebude moct být.“ 

Tušení hraničící s jistotou 

Jak se věda proměnila za ta desetiletí, kdy se astronomii Pavel Suchan věnuje? „Ta největší změna je, že se nebe nepozoruje okulárem. Dnes se pozoruje automaticky a robot zpracovává výsledky“ - Foto: Adam Kebrt

Jak se věda proměnila za ta desetiletí, kdy se astronomii Pavel Suchan věnuje? „Ta největší změna je, že se nebe nepozoruje okulárem. Dnes se pozoruje automaticky a robot zpracovává výsledky“Foto: Adam Kebrt

Tak takhle bude podle vědců vypadat naše soustava. A její budoucnost. K těmto výsledkům se dobrali na základě zkoumání minulosti vesmíru. A podle jeho vývoje pak prý dokážou poměrně přesně odhadnout budoucnost, vysvětluje astronom. 

„Máme tušení, protože pozorujeme hvězdy, které už dnes nejsou hvězdami, ale mají kolem sebe mlhoviny, které vytvořily závěrečným výbuchem. Takhle nějak za 4–5 miliard roků bude vypadat naše Sluneční soustava.“ 

Tajemná hmota 

Ztratíme se v nekonečnu? A co to nekonečno je? „To si nedokážeme představit. Je to celé náročné, ale myslím, že pořád ještě pochopitelnější než některé rozměry lidské hlouposti tady na Zemi,“ usmívá se Pavel Suchan. 

Vědci znají míň než 5 % vesmíru. „Stoprocentně ale víme, že 23–24 % tmavé hmoty, kterou nepozorujeme, tam je, protože naše galaxie by nevznikly, kdyby tam nebyla. Zároveň pozorujeme zrychlené rozpínání vesmíru a to by vůbec nemělo existovat. Čili je tam nějaká skrytá energie. A to je všechno před námi.“ 

souhvězdí - Foto:  pixabay.com

souhvězdíFoto:  pixabay.com

Bruce Willis nás nezachrání 

Meteorický roj Tauridy je pro Zemi nebezpečný. „Nechci, aby to znělo jako poplašná zpráva, ale naši kolegové upozornili astronomickou veřejnost, že tam jsou velké kusy. Ale nevíme, kdy a jestli se s námi vůbec srazí. Není nic jistého a v tuto chvíli nevíme nic o žádné srážce.“ 

Existuje nějaký reálný plán pro tento případ? „Ano, ale odpovídá našim technologickým možnostem, protože nedokážeme na poslední chvíli vyslat Bruce Willise,“ říká Suchan v narážce na film Armageddon. Vědci potřebují s předstihem vyslat sondu, která by je vychýlila z dráhy. „Ale opakuji, že se s námi vůbec nemusí srazit.“ 

Autor:  Martina Kociánová, Elena Horálková
 

Host do domu:

Jiří Langmajer jako ředitel ve filmu Dukla 61. Proč mluvil tak topornou ostravštinou? Dozvíte se v rozhovoru - Foto:  Česká televize

„Na to ve filmu Dukla 61 ani v dokumentech nebylo místo.“ Rozhovor se scenáristou Jakubem Režným

 
Při bolestech hlavy je třeba vyloučit jiné příčiny, říká neuroložka Eva Medová - Foto: Adam Kebrt

Pacienti berou na bolest hlavy i deset prášků denně. To je špatně, říká neuroložka Eva Medová

 
„Je pravda, že při těch kolážích zničim spoustu materiálu a rozřežu různý knížky,“ připouští Petr Brukner. Ale že by to mohl dělat na počítači, odmítá. „Já tohle to neovládám a nemám to rád. Jiří Kolářové taky neměli počítač“ - Foto: Adam Kebrt

„Przním jen mrtvé umělce. Aby si nemohli stěžovat.“ S Petrem Bruknerem o jeho originálních obrazech

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas