Poslech
Host do domu
15. června  2016 v 11:05  

Michal Dvořák: Zjistili jsme, že role kapely Lucie je v našich životech zásadní

Po 7 letech na Fakultě tělesné výchovy a sportu se školou praštil. „Chtěll jsem se věnovat hudbě, což byl velký nerozum, protože mi chyběly jen státnice,“ vzpomíná Michal Dvořák - Foto:  Český rozhlas

Po 7 letech na Fakultě tělesné výchovy a sportu se školou praštil. „Chtěll jsem se věnovat hudbě, což byl velký nerozum, protože mi chyběly jen státnice,“ vzpomíná Michal DvořákFoto:  Český rozhlas

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

O rozpadu a znovusložení kapely Lucie. O společném projektu s Jaroslavem Svěceným Vivaldianno. A o studiích sportu s hudebníkem Michalem Dvořákem.

Skupina Lucie oslavila 30 let a teď ji čeká šňůra letních koncertů. Hudebník, producent, skladatel a textař Michal Dvořák se na vystoupení těší jako zamlada: „Ale my jsme pořád mladý! Podívejte se na Rolling Stones!“ První léta spolu členové Lucie trávili 24 hodin denně. 

Zázračné spojení 

„Byla to ponorka. To, že jsme se rozpadli až po tolika letech, byl tak trochu zázrak.“ Že se dali znovu dohromady, považuje Dvořák za další zázrak. „Protože jsme se nerozešli moc v dobrém. Hrozilo, že se všichni rozpadneme na anionty a kationty.“ Během 10leté pauzy se všichni pokusili splnit své hudební touhy. 

Vivaldianno: Michal Dvořák a Jaroslav Svěcený - Foto: Jiří Šujanský

Vivaldianno: Michal Dvořák a Jaroslav SvěcenýFoto: Jiří Šujanský

„A zjistili jsme, že role kapely je v našich životech zásadní. Mám z toho obrovskou radost.“ Když bylo jasné, že skupina opráší nástroje, musela oprášit i repertoár. „Spoustu věcí jsme vyhodili a vytáhli naopak další.“ Sám Dvořák ale dál pokračuje ve svých projektech. 

Krédo: originalita 

„Vivaldianno funguje už 11 let. V roce 2015 jsme dali dohromady něco, co je jiné.“ Je to teď velký mezinárodní koncertní projekt s příběhem a vizuální stránkou. „Máme jasný styl a před sebou světové turné.“ Další projekt je Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack Poděbrady. 

„Bude to jednodenní hudební a pohybová akce, ve které představíme, co a kde bychom rádi v Poděbradech dělali.“ Experimenty má rád. „Nejhorší, co se umělci může stát, je, že se snaží být jako někdo. Napodobeniny dnes nikoho nezajímají a je to cesta do pekel. Originalita především, to je moje krédo.“ 

Čím ho oslovuje barokní hudba? Splnil si už všechny svoje hudební sny? Více uslyšíte v Archivu pořadů.  

Autor:  Stanislava Lekešová, Elena Horálková
 

Host do domu:

Pracuje v cyklech a po jejich dokončení třeba změní techniku, kdy dělá velké formáty s pomocí smetáků a kyblíků barev. „Ale pořád jsem to já“ - Foto: Elena Horálková

Jan Pištěk: Otec měl tendenci radit, ale já to vždycky dělal jinak

 
Srpen 1968: Prolomení barikád u Českého rozhlasu sovětskými okupanty, Praha, Vinohradská třída - Foto: Oldřich Bečvář

Pražské jaro bylo bláhové. „Nevím, co si lidé mysleli, ale náznaky, že to neprojde, byly jasné,“ říká historička

 
Melodie se Petru Maláskovi dokonce zdají. „Bohužel, když už si tu melodii člověk dokáže zapsat, tak ráno zjistí, že je všechno jinak. Ve snu bývá všechno krásnější“ - Foto: Adam Kebrt

„Na koncertu k srpnu 68 budou znít výhradně písničky z té doby. Ale v jiné podobě,“ slibuje Petr Malásek

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas