Poslech
Host do domu
3. srpna  2017 v 11:05  

„Strach je pozitivní. Jinak bych k pianu nesedal tak často,“ tvrdí Ivo Kahánek

Jako dítě býval často nemocný a nemohl sportovat. Byl tím klasickým tlustým chlapečkem. Ale dřímal v něm soutěživý duch. „A ten klavír mi přišel akční,“ říká Ivo Kahánek - Foto: Archiv Iva Kahánka

Jako dítě býval často nemocný a nemohl sportovat. Byl tím klasickým tlustým chlapečkem. Ale dřímal v něm soutěživý duch. „A ten klavír mi přišel akční,“ říká Ivo KahánekFoto: Archiv Iva Kahánka

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Sbírá ocenění ve Vídni, Barceloně, Kolíně nad Rýnem a hraje s prestižními orchestry. Klavír považuje za akční, miluje Bacha a koncertní sály ho děsí. Ale ty prázdné.

„Uvědomil jsem si to v Albert Hall, kdy jsem se až lekl. Když byl později plný, byl jsem v pohodě.“ Když začne hrát, uzavírá se klavírní virtuóz Ivo Kahánek do vlastní bubliny: vnímá okolí, ale jeho mysl už se plně upíná k hudbě. „Je to naprosté připoutání.“ 

Tréma je hnacím motorem 

Vyrušit ho můžou jen nepředvídatelné události, které se stávají i při koncertech vážné hudby. Třeba nezabrzděný klavír. „Ono se to nezdá, ale ve vypjatých okamžicích s tou půltunou hnete.“ Problém může být i stránka, přilepená omylem vzhůru nohama nebo při open air festivalu pavouk na klávesách. 

Přes letité zkušenosti považuje každé vystoupení za adrenalinový zážitek. Překvapivě má větší trému z orchestru než z publika a kritiků. „Kolegové muzikanti vám totiž vidí do karet.“ Dodává, že strach je pozitivní. „Kdyby ho člověk neměl, tak by k pianu nesedal tak často a výsledek by nebyl tak dobrý.“ 

„Cvičení? Kdybych se sám se sebou vsadil, za jak dlouho se naučím skladbu, tak by ten 30letý Ivo Kahánek zvítězil nad tím 18letým.“

Hudební turista 

V hudbě je u něj na prvním místě Bach. „V každé jeho notě je maximum významu. Je krásný v tom, že se o žádnou krásu nesnaží. Jeho autenticita pochází to přímo od boha a v mých očích ji měl ještě Mozart,“ konstatuje světový klavírista s tím, že jsou pochopitelně i další hudební velikáni. 

„Každý skladatel vás svou hudbou bere do svého vlastního světa. Ne vždycky se ten jeho prolíná zatím s tím mým. Zdůrazňuji to slovo zatím. Jsem teď třeba ve fázi, kdy si začínám zamilovávat Gustava Mahlera.“ 

Autor:  Martina Kociánová, Elena Horálková
 

Host do domu:

Jiří Langmajer jako ředitel ve filmu Dukla 61. Proč mluvil tak topornou ostravštinou? Dozvíte se v rozhovoru - Foto:  Česká televize

„Na to ve filmu Dukla 61 ani v dokumentech nebylo místo.“ Rozhovor se scenáristou Jakubem Režným

 
Při bolestech hlavy je třeba vyloučit jiné příčiny, říká neuroložka Eva Medová - Foto: Adam Kebrt

Pacienti berou na bolest hlavy i deset prášků denně. To je špatně, říká neuroložka Eva Medová

 
„Je pravda, že při těch kolážích zničim spoustu materiálu a rozřežu různý knížky,“ připouští Petr Brukner. Ale že by to mohl dělat na počítači, odmítá. „Já tohle to neovládám a nemám to rád. Jiří Kolářové taky neměli počítač“ - Foto: Adam Kebrt

„Przním jen mrtvé umělce. Aby si nemohli stěžovat.“ S Petrem Bruknerem o jeho originálních obrazech

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas