Poslech
Host do domu
14. dubna  2016 v 11:00  

„Amatér je šťastnější, protože si to užívá,“ říká klavírní virtuoz Ivan Klánský

Ivan Klánský se těší na každý koncert. „Rád hraju pro publikum. Když vím, že alespoň část jich bude šťastná, tak je mi to strašně milé“ - Foto: Adam Kebrt

Ivan Klánský se těší na každý koncert. „Rád hraju pro publikum. Když vím, že alespoň část jich bude šťastná, tak je mi to strašně milé“Foto: Adam Kebrt

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Ve svém oboru dosáhl met, o kterých mnozí jen marně sní. Jako sólista nebo člen Guarneri tria křižuje klavírní virtuóz Ivan Klánský svět a už léta vyprodává nejprestižnější koncertní sály. Když hraje, necítí se ale vždycky šťastný. Lépe řečeno, má to trochu složitější.

„Amatér je šťastnější, protože si to užívá. Jak jde člověk do hloubky té profese, tak by chtěl být ještě lepší. Se znalostí rostou i nároky,“ pokyvuje hlavou a dodává, že ke štěstí mu nestačí jen spokojenost s odvedeným výkonem. „Štěstí je, když slyším od někoho z publika, že mu moje hra udělala radost. To dává smysl pro to, abychom to umění dělali.“ 

Téma ho zaujalo a pokračuje: „Občas člověk má tenhle pocit a nezáleží na tom, jestli objektivně to byl ten nejlepší koncert. Já můžu mít dobrý pocit a nemusí to tak být u posluchačů. A naopak. V hudbě to zkrátka není měřitelné,“ snaží se vysvětlit. 

Schválně, jestli uhodnete, jakou známou skladbu Ivan Klánský zahrál. 

Učení nebylo mučení 

Když byl Ivan Klánský klukem, bylo jasné, že má talent. Říkalo se, že tehdy cvičil jen hodinu denně. Ale bylo to jinak. „Trávil jsem u klavíru déle, ale hrál jsem to, co jsem neměl: improvizoval jsem si. Když pak šlo na škole do tuhého, tak to vzrostlo třeba na osm hodin.“ 

Sám je dnes úspěšným pedagogem a v otázce, jestli je lepší talent nebo píle, má jasno. „Když je žák talentovaný a líný, tak je možnost, že časem zmoudří. Na druhou stranu pílí se dá hodně dohnat, ale je tam strop, přes který to nejde,“ rozvažuje nahlas a dává k dobru své vlastní tři základní body pro úspěšnost v umění: „Velký talent, dobrý pedagog a píle.“ 

Asijští dříči 

Fryderyk Chopin na portrétu Marie Wodzyńske v roce 1835 - Foto: Wikimedia, public domain

Fryderyk Chopin na portrétu Marie Wodzyńske v roce 1835Foto: Wikimedia, public domain

Umění se pořád posouvá dál a dál a je to tak i v hudbě. „My jsme vystaveni obrovskému konkurenčnímu tlaku interpretů z východní Asie, kteří mají tu obrovskou píli danou geneticky. Oni pozvedli tu technickou úroveň tak vysoko, že dnes už nestačí hrát krásně a s technickými chybami, což ještě bylo možné před 30 lety. Dnes to musí být oboje,“ ujišťuje. 

Ale i asijští umělci to mají těžké. „Jednak je jich mnoho a jednak posluchač vyžaduje kromě technické dokonalosti i oduševnělost a sdělnost. A tu ne všichni mají.“ 

Božský Fryderyk 

Chopin je skladatelem, se kterým Ivan Klánský strávil spoustu let a je mu blízký. „Dá se říct, že je mým životním souputníkem a není dne, abych ho nějakým způsobem u sebe neměl. Většina klavíristů ho má ráda, zejména pokud ho nemusí hrát sami. Protože je to příliš těžké, takže je lepší to poslouchat nebo učit,“ usmívá se potutelně Ivan Klánský. 

Ivan Klánský a Martina Kociánová - Foto: Adam Kebrt

Ivan Klánský a Martina KociánováFoto: Adam Kebrt

Dokázali asijští hudebníci okopírovat i evropskou duši? Jaké jsou vztahy mezi hudebníky? Existuje mezi nimi řevnivost? Více uslyšíte v Archivu pořadů.  

Autor:  Martina Kociánová, Elena Horálková
 

Host do domu:

Pracuje v cyklech a po jejich dokončení třeba změní techniku, kdy dělá velké formáty s pomocí smetáků a kyblíků barev. „Ale pořád jsem to já“ - Foto: Elena Horálková

Jan Pištěk: Otec měl tendenci radit, ale já to vždycky dělal jinak

 
Srpen 1968: Prolomení barikád u Českého rozhlasu sovětskými okupanty, Praha, Vinohradská třída - Foto: Oldřich Bečvář

Pražské jaro bylo bláhové. „Nevím, co si lidé mysleli, ale náznaky, že to neprojde, byly jasné,“ říká historička

 
Melodie se Petru Maláskovi dokonce zdají. „Bohužel, když už si tu melodii člověk dokáže zapsat, tak ráno zjistí, že je všechno jinak. Ve snu bývá všechno krásnější“ - Foto: Adam Kebrt

„Na koncertu k srpnu 68 budou znít výhradně písničky z té doby. Ale v jiné podobě,“ slibuje Petr Malásek

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas