Poslech
Vybíráme z vysílání
11. listopadu  2016 v 16:05  

Titulky, nebo dabing? „Obraz často nevidím. Anebo překládám jinou verzi, než která jde v kinech.“ Čeká nás teď po krizi dabingu i krize titulků?

František Filipovský (na snímku v roce 1982) je považován za krále českých dabérů. Po něm se také jmenuje cena pro nejlepší dabingový výkon - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

František Filipovský (na snímku v roce 1982) je považován za krále českých dabérů. Po něm se také jmenuje cena pro nejlepší dabingový výkonFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

„Když se koukám na film, chci ho vidět a slyšet tak, jako ho natočil můj oblíbený režisér s mými oblíbenými herci,“ říká filmový kritik a překladatel filmových titulků František Fuka. „Tak to ale má jen asi 10 % lidí,“ kontruje dabér Jiří Hromada.

Dabing vychází z titulků. Úpravce jejich text „jenom“ připraví hercům do pusy. Dabér Jiří Hromada vzpomíná, jak se dříve při dabování scény sešli všichni zúčastnění herci, měli čas na zkoušení, scéna se udělala několikrát a režisér si vybral tu nejlepší. „Dokonce jsme dostávali domů na víkend kazetu.“ 

Na dabování filmu bylo 4–5 dnů. „Dnes herec točí sám jen svou roli a někoho slyší jen anglicky a někoho už česky.“ Na práci má jeden den. „Úmyslně jsme to i kazili, abychom se k tomu mohli vrátit,“ popisuje Hromada situaci, která vedla k tzv. krizi dabingu a odchodu 185 kvalitních dabérů. Zachrání nás teď titulky? 

U titulků nevyžehlíte! 

Hromada připomíná, že většina lidí má film jako kulisu k další činnosti. A tam je pak dabing nutnost. Odmítá taky, že by se koukáním na filmy s titulky většina lidí naučila anglicky. „Kolik těch filmů do měsíce vidíte?“ ptá se. „Základ vám musí dát škola.“ 

„V dnešní technické době by měla být možnost duálu: vybrat si titulky nebo dabing přímo během vysílání,“ myslí si prezident Herecké asociace Jiří Hromada - Foto: Šárka Ševčíková

„V dnešní technické době by měla být možnost duálu: vybrat si titulky nebo dabing přímo během vysílání,“ myslí si prezident Herecké asociace Jiří HromadaFoto: Šárka Ševčíková

Podle něj titulky navíc odvádí od vychutnání filmu: od vnímání scény, výkonu herců nebo pohybu kamery. „Jenže pak je někdy dost těžké vidět film legálně v originále. Například animované filmy jdou do kin jen v dabingu,“ oponuje mu překladatel a kritik František Fuka, který se sám anglicky naučil prý právě z filmů. 

Legálně originální film neuvidíte 

Fukovi je ale jasný postup distribučních firem: „Na dabovaný film přijde do kina asi o 30 % víc diváků. Současně je ale dabing dražší. Takže si spočítají, kolik by na film mohlo přijít lidí a jestli to navýšení o 30 % jim stojí za to. Rozhodně se nebere v úvahu, jaký herec tam je nebo jestli se ve filmu mluví rychle.“ 

A u diváků pak zase podle Fuky hraje prim úplně jiný faktor: to, jak se s nějakou rolí poprvé setkáte. „Když znáte Louise de Funèse z dabingu, tak se vám to líbí, protože František Filipovský předvádí fantastický výkon. A když pak uvidíte Funèse s titulky, tak si říkáte: Proboha, co to má bejt?!“ 

Jak titulky vznikají? 

„Když překládáte titulky, stejně důležitá jako znalost jazyka je i schopnost překlad zkrátit. Titulky můžou mít maximálně 10 znaků na sekundu filmu. Včetně mezer a interpunkce. Často tak musíte větu zkrátit až na čtvrtinu, a přitom by tam měl zůstat původní význam,“ popisuje Fuka. 

Další nevýhodou je, že dialogová listina, kterou má překladatel k dispozici, popisuje to, kdo mluví, ale ne na koho. „A když scénu nevidíte jasně, Američanům nevysvětlíte, že třeba z hlediska rodů je to pak nepřeložitelné.“ V poslední době ještě navíc studia víc a víc spěchají a brání se pirátství. 

Krize titulků? 

„Takže je už pravidlem, že překládáte film, který ještě není hotový, anebo na překlad mám méně než 24 hodin,“ popisuje Fuka. „Když pak vidíte nesmysly v titulcích, je to buď tím, že jsem neviděl obraz, anebo mi k překladu dali jinou verzi, než šla do kin,“ brání se překladatel. 

„Občas se nás snaží dotlačit k tomu, abysme překládali jen z papíru a neslyšeli vůbec původní zvuk. Ale to je samozřejmě naprosto nutné.“ Podle Fuky je to dáno tím, že se film víc a víc bere jako průmysl než umění. Kam až to ale povede? 

Autor:  Rostislav Taud, Patricie Strouhalová  (pst)
 

Vybíráme z vysílání:

Gabriela Vránová (27. července 1939 Nové Mesto nad Váhom – 16. června 2018) - Foto: Khalil Baalbaki

„Herec umírá s posledními svými diváky.“ Odešla herečka Gabriela Vránová

 
Marie Moravcová, rozená Krčilová (25. srpna 1898 v Praza na Žižkově – 17. června 1942 v Praze), známá odbojářům jako „teta Moravcová“ - Foto:  autor neznámý,  Archiv Jaroslava Čvančary, Wikimedia Commons, Public domain

Radši si vzala jed, než aby zradila lidi zapojené do Anthropoidu: Osudové ženy: „teta“ Marie Moravcová

 
Allen Ginsberg jako král pražského majálesu v roce 1965. Během této jeho návštěvy se s ním setkala i Inka Machulková - Foto:  Engramma.it, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Setkala se s Ginsbergem a měla si psát s Gregory Corsem. Osudové ženy: Inka Machulková

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas