Poslech
Vybíráme z vysílání
18. října  2017 v 14:50  

V 92 letech zemřela Princezna Pampeliška a královna dabingu Viola Zinková. Poslechněte si její zvonivý smích v posledním rozhovoru na Dvojce

Viola Zinková (15. června 1925 – 18. října 2017), herečka, mj. bývalá manželka divadelního režiséra Jana Grossmana. Na fotografii v roce 1966 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Viola Zinková (15. června 1925 – 18. října 2017), herečka, mj. bývalá manželka divadelního režiséra Jana Grossmana. Na fotografii v roce 1966Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Ještě ve 40 letech hrála princezny a v roce 2001 získala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Často taky spolupracovala s rozhlasem. Naposledy s ní na Dvojce vedl rozhovor Jaromír Hanzlík v roce 2009, když jí bylo 84 let. Zemřela ve středu 18. října 2017 ráno ve věku 92 let.

Jako herečka stála Viola Zinková u zrodu studentského divadla Disk. „Všichni z DAMU jsme byli tehdy na rok totálně nasazeni. A pak v roce 1945 hned dva dny po konci války nás Lukavský a Pleskot sezvali, abychom nastudovali Kainarova Nasredina. A to bylo první představení v Disku.“ 

 

Audio

Na Dvojce jste Violu Zinkovou mohli nedávno slyšet v pohádce Vlčpana nebo ve hře Cesta k pólu. V záznamu pořadu Hvězdný prach z roku 2009 ji uslyšíte i v úryvku ze hry Oscara Wilda Jak je důležité míti Filipa nebo dramatizace Turgeněvovy povídky První lás

Přehrát

Ve 40 jako Princezna Pampeliška? 

Takřka osudovou se jí ale stala jiná hra, Kvapilova Princezna Pampeliška. Monologem ze hry zabodovala u režiséra Jaroslava Kvapila při přijímacích zkouškách na DAMU. Hru zkoušela i v prvním ročníku a později ji i natočila. 

„Stalo se to v době, když už jsem si myslela, že se Pampeliška ke mně nepřiblíží, telefonoval mi režisér Jareš,“ vzpomínala herečka se svým typickým zvonivým smíchem. „Já se úplně vyjevila a řekla jsem mu: Pane režisére, mně je 40! A on řekl: To je ten nejvhodnější věk. A tím to začalo.“ 

Byla jsem zvyklá dělat dabing jinak 

Nespočet rolí ztvárnila v dabingu. V roce 2001 dokonce získala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství. Dabovala ještě v letech, kdy se dabing zkoušel a pak se jelo ve vysílání živě. „Jednou se na nás přijeli podívat Němci. Byli úplně vyjevení. Vysílalo se totiž večer a herci přibíhali, ještě nalíčení z divadla a třeba v uniformách,“ smála se v rozhovoru. 

„Já jsem ale pořád zvyklá dělat ten dabing trochu jinak, než se dělá teď. Byla jsem zvyklá, že jsem tu roli poznala. Že jsem i poznala, jak to ten herec dělá a koho dělá. Teď mě trošku už vadí, a taky je to možná mým věkem, že třeba neslyším svého partnera. Tenkrát se taky točilo mnohem míň filmů. Ale byla to opravdu ještě práce.“ 

Já už pak v rozhlase nesměla 

I rozhlasový archiv je bohatý na nahrávky s jejím hlasem. Přesto mezi roky 1974 a 1979 natočila pouze jednu jedinou věc. „Já už jsem pak dál nesměla. Prostě jsem svým způsobem dál existovala a nelíbilo se to. Nikoho jsem neurazila, nerebelovala jsem. Ale měla jsem svoje názory,“ vysvětlovala. 

Práce v rozhlase si ale cenila. „Já jsem si v rozhlase odbyla to, co se stává na divadle: role od naivek po babičky. A to bylo pro mě velké štěstí. I když byly na divadle doby štědré a doby na role hladové, rozhlas mně to pořád nahrazoval. Proto jsem taky neměla tolik rolí, které bych toužila hrát.“ 

F.G.Lorca-Pláňka-1966-Viola Zinková a Karolína Slunéčková - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

F.G.Lorca-Pláňka-1966-Viola Zinková a Karolína SlunéčkováFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Autor:  Rostislav Taud, Jaromír Hanzlík
 

Vybíráme z vysílání:

Gabriela Vránová (27. července 1939 Nové Mesto nad Váhom – 16. června 2018) - Foto: Khalil Baalbaki

„Herec umírá s posledními svými diváky.“ Odešla herečka Gabriela Vránová

 
Marie Moravcová, rozená Krčilová (25. srpna 1898 v Praza na Žižkově – 17. června 1942 v Praze), známá odbojářům jako „teta Moravcová“ - Foto:  autor neznámý,  Archiv Jaroslava Čvančary, Wikimedia Commons, Public domain

Radši si vzala jed, než aby zradila lidi zapojené do Anthropoidu: Osudové ženy: „teta“ Marie Moravcová

 
Allen Ginsberg jako král pražského majálesu v roce 1965. Během této jeho návštěvy se s ním setkala i Inka Machulková - Foto:  Engramma.it, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Setkala se s Ginsbergem a měla si psát s Gregory Corsem. Osudové ženy: Inka Machulková

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas