Poslech
Vybíráme z vysílání
9. února  2018 v 18:30  

Život zasvětila Komenskému, přitom nedokončila ani střední školu. Osudové ženy: Milada Blekastadová

Překladatelka a komenioložka Milada Blekastadová působila v roce 1968 jako neformální zpravodajka norské televize a rozhlasu NRK (na snímku v Dobřichovicích kolem roku 1980) - Foto:  Frigg,  CC BY-NC 4.0

Překladatelka a komenioložka Milada Blekastadová působila v roce 1968 jako neformální zpravodajka norské televize a rozhlasu NRK (na snímku v Dobřichovicích kolem roku 1980)Foto:  Frigg, CC BY-NC 4.0

V 16 letech odešla do Norska bez toho, aby dokončila střední školu. Svůj život přesto zasvětila vzdělávání, překládání a bádání. Norům představila českou kulturu a nezištně podporovala český disent.

Milada Blekastadová (1917–2003) jako vnučka proslulého nakladatele Františka Topiče prožila dětství doslova mezi knihami. Dědeček jí jednou dal do ruky i knihu severského autora, další si pak už vybírala sama. „Tam je jeden z klíčů, proč se osud Milady nakonec vyvíjel tímto severským směrem,” říká teatroložka a nordistka Karolína Stehlíková. 

 

Audio

Osudové ženy: Milada Blekastadová. Účinkují Olga Kaštická, Tereza Richtrová, Růžena Merunková, David Matásek, Dalimil Klapka a nordistka Karolína Stehlíková. Připravila Eva Dvořáková. Režie Michal Bureš. Dramaturgie Ivana Chmel Denčevová. Literární spolup

Přehrát

Na pozvání spisovatele Ingeho Krokanna odjela v roce 1933 do Norska a už tam zůstala. „Zamilovala se nejen do země, ale i do muže, kterého potkala krátce po příjezdu. Jmenoval se Hallvard Blekastad. Byl to její budoucí manžel.“ 

Láska na první pohled 

Když pak 16letá Milada po pouhém měsíčním pobytu psala domů, že se bude vdávat, nikdo z rodiny nejásal. Vymluvit si to ale nenechala. Svatba s o mnoho starším malířem Blekastadem byla už v roce 1934. Tehdy ještě nebyla plnoletá a jemu bylo přes 50 let. 

„Manželství bylo zpočátku jistě šťastné, což dokazuje sedm dětí, které spolu vychovávali. Kvůli značnému věkovému rozdílu bylo ale nerovnoměrné. Milada mentálně dospěla až po jejich narození. Až pak se začala věnovat sama sobě a své kariéře,” dodává nordistka. 

Překladatelka bez školy 

Milana Blekastadová neměla formální vzdělání. Vzdělávala se sama, a to celý život. Skvěle jí šly jazyky. Norštinu zvládla za dva měsíce a hned taky začala s překladem. Nejdřív z norštiny do češtiny, pak i naopak. 

Norským čtenářům tak kromě Karafiátových Broučků zprostředkovala díla českých autorů. Třeba Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímy, Milana Kundery, Karla Čapka nebo Václava Havla. Umlčované spisovatele pak už někdy od roku 1968 podporovala neustále a systematicky. 

J. A. Komenský 

Jan Amos Komenský byl pro Miladu osudovým mužem - Foto:  Pressfoto, Praha 1970

Jan Amos Komenský byl pro Miladu osudovým mužemFoto:  Pressfoto, Praha 1970

Hlavním předmětem jejího zájmu byl ale Jan Amos Komenský. V polovině 50. let přeložila Labyrint světa a ráj srdce. Její autorská předmluva zaujala natolik, že jí vynesla stipendium a spolu s ním i možnost práce nad rozsáhlou Komenského monografií. 

Za ni dostala nejen doktorský titul na univerzitě v Oslu ale i mezinárodní uznání. Její Comenius je dodnes nejcitovanější biografií Komenského vůbec. Komenský jí vlastně pomohl k návštěvě Československa v roce 1957. 

Nepovzbudivá návštěva domova 

Po 10 letech tak najednou viděla změny, které přirovnala k době po Bílé Hoře. „Po únoru 1948 byl Topičovým znárodněn majetek. Přišli o dům na Vinohradech a částečně o vilu v Dobřichovicích. Její maminka byla nastěhována do Raspenavy v pohraničí, kde žila dost skromný život.” 

O to intenzivněji pak prožívala srpen 1968. Působila jako neformální zpravodajka norské televize a rozhlasu NRK. „Její myšlenky pronikly i do novoročního projevu tehdejšího premiéra Pera Bortena. Najdete v něm celých 20 minut, které věnoval krizové situaci Československa.“ 

Překládala i Havla 

Sama byla v kontaktu s širokou škálou českých, nejen kulturních osobností. „Bylo na ní neskutečně inspirativní s jakou vervou, odvahou, tvrdohlavostí šla za svým. Ať už šlo o její rozhodnutí zůstat v Norsku, tak o její celoživotní dílo, které má neuvěřitelnou šíři.” 

Velmi činorodá zůstala i v posledních letech života. „V 90. letech rozpracovala několik projektů, začala psát vzpomínky, založila fond F. Topiče, který podporuje mladé vědce, spolupracovala s Národním divadlem a Janem Kačerem. Hlavně ale překládala dílo Václava Havla.” Zemřela v 86 letech v Oslu. Podle svého přání byla pohřbena v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze. 

Jan Kačer o Miladě Blekastadové - Foto:  Český rozhlas

Jan Kačer o Miladě BlekastadovéFoto:  Český rozhlas

Autor:  Eva Dvořáková
 

Vybíráme z vysílání:

Děvčata, voláme vás na traktory STS! Plakát z roku 1950 - Foto: Národní muzeum Praha,  eSbírky – kulturní dědictví on-line,  CC BY 4.0

Přitahuje mě téma spolupráce s totalitním zlem, říká autor hry Traktor

 
Mapa pokrytí signálem Dvojky před spuštěním vysílače Děčín - Foto:  Český rozhlas

Nalaďte si Dvojku nově v Děčíně a okolí

 
Sidonie Nádherná z Borutína (fotografie z roku 1910) byla inspirativní múzou pro mnoho zajímavých mužů - Foto: Hermann Clemens Kosel,  Österreichische Nationalbibliothek, Public Domain,  volné dílo

Lepší by bylo asi zemřít! Osudové ženy: emancipovaná baronka Sidonie Nádherná

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas