Poslech
Hry a četba
22. prosince  2017 v 09:40  

Muže válcovala s polštářem na sedačce a nastavenými pedály. Příběhy slavných: Eliška Junková

Eliška Junková zůstala mezi českými automobilovými závodnicemi dodnes nepřekonaná - Foto:  autor neznámý, Wikimedia Commons, Public domain

Eliška Junková zůstala mezi českými automobilovými závodnicemi dodnes nepřekonanáFoto:  autor neznámý, Wikimedia Commons, Public domain

Závod Targa Florio. Největší životní výzva a satisfakce. Účinkují Regina Rázlová a Patricie Solaříková.

Vážila jen o něco málo víc než pytel cementu. Aby tahle drobná žena ovládala automobil, musela sedět na polštáři a mít pedály nastavené prkénky. Přesto muže na závodní dráze válcovala. A zůstávala přitom vždycky ženou. Noblesní a elegantní každým coulem. 

Čeněk, manžel a učitel 

„Začínám století,“ říkávala prý vždycky, když se jí ptali na datum narození. Na svět přišla v Olomouci roku 1900 jako Alžběta Pospíšilová. Junkovou se stala až sňatkem s Čeňkem Junkem, jejím šéfem v olomoucké filiálce Pražské úvěrní banky. A protože se její křestní jméno v cizině špatně vyslovovalo stala se z Alžběty Elizabeth, Eli, Elina a nakonec Eliška. 

 

Audio

Eliška Junková. Životní osudy naší nejslavnější automobilové závodnice. Účinkují Patricie Solaříková a Regina Rázlová. Režie Irena Žantovská.

K autům ji přivedl manžel, nadšený motorista. Řidičák si udělala ještě před svatbou. A místo na svatební cestu jeli na trénink závodu lázeňských měst Karlovy Vary–Mariánské Lázně. Na závodní kariéru tehdy ještě nemyslela, ale její muž už závodníkem byl. A taky dobrým učitelem. V roce 1923 z ní udělal svého spolujezdce. 

Eliška Junková na závodech Zbraslav–Jíloviště (1927) - Foto:  eSbírky – kulturní dědictví on-line,  Národní muzeum,  CC BY 4.0

Eliška Junková na závodech Zbraslav–Jíloviště (1927)Foto:  eSbírky – kulturní dědictví on-line, Národní muzeum, CC BY 4.0

Mámivá vůně benzínu 

Jejich společné vítězství nebyla žádná náhoda. Potvrdil to jejich další společný úspěch v Karlových Varech. Tisk tehdy okomentoval její roli slovy „provázen svou neohroženou chotí“. Netrvalo dlouho a neohrožená choť vzala do ruky volant sama. 

Eliška Junková při závodu Targa Florio (1928) - Foto:  eSbírky – kulturní dědictví on-line,  Národní muzeum,  CC BY 4.0

Eliška Junková při závodu Targa Florio (1928)Foto:  eSbírky – kulturní dědictví on-line, Národní muzeum, CC BY 4.0

Bylo to 7. září 1924 v závodě Lochotín–Třemošná. A zvítězila. To rozhodlo o tom, že pojede další. Bylo jich celkem 25 a z toho 20x zvítězila. Tou největší výzvou ale pro Elišku Junkovou byl Targa Florio, nejtěžší automobilový závod evropského kontinentu. 

Trpká prohra… A sladké vítězství 

Připravovala se důkladně. Dělala si poznámky, skicovala mapky úseků, trať si prošla pěšky a dokonce si opatřila její letecké snímky. Její snahy ale zmařila porucha na řízení. Narazila do skály a betonového příkopu. Rok si musela počkat. Závod na Sicílii jela znovu 6. května 1928. 

V konečné klasifikaci byla sice pátá, ale stala se první ženou, která závod dokončila. Věděla, že nikdy nemůže dokázat víc, a rozhodla se udělat za svojí závodní kariérou tečku. Chtěla se věnovat svému muži a jeho závodní kariéře. Ale všechno dopadlo jinak… 

Čeněk Junek a Eliška Junková po závodu Targa Florio (1928) - Foto:  eSbírky – kulturní dědictví on-line,  Národní muzeum,  CC BY 4.0

Čeněk Junek a Eliška Junková po závodu Targa Florio (1928)Foto:  eSbírky – kulturní dědictví on-line, Národní muzeum, CC BY 4.0

Eliščiny ztráty a nálezy 

Vrcholem Čeňkovy kariéry měla být téhož roku Velká cena Německa, která se jela na okruhu Nürburgring. Od začátku se mu ale nevedlo. Na šestém okruhu dostal smyk a následoval silný náraz do skály. Prorazil si lebku. Bylo mu 34 let. 

Elišku Junkovou to jen utvrdilo v rozhodnutí skončit se závoděním. U aut ale zůstala. Pracovala pro přítele a dodavatele závodních vozů Ettore Buggatiho, u Bati vedla prodejní úsek pneumatik a vymyslela pro ně název Barum (Baťa-Rubena Náchod-Matador). 

Taky se podruhé vdala. Často cestovala. Celý život razila heslo: „Přej a bude ti přáno.“ A osud jí přál. Dožila se 94 let. Na fotografii níže při rozhovoru, který Českému rozhlasu poskytla v roce 1990, tedy ve věku 90 let. 

Eliška Junková v roce 1990 - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Eliška Junková v roce 1990Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Autor:  Zuzana Ptáčková  (zup), Elena Horálková
 

Hry a četba:

Lesní skřítek Bonifác ví všechno. Nevěříte? Poslechněte si Hajajovy pohádky a přesvědčíte se sami - Foto:  pixabay.com

Ivan Vičar: Podivuhodné příběhy lesního skřítka Bonifáce (2/7)

 
Jeptiška líčí sugestivním způsobem útrapy mladé dívky, která byla svou rodinou donucena stát se řeholnicí - Foto: Fotobanka Pixabay

Denis Diderot: Jeptiška (6/15)

 
Lesní skřítek Bonifác ví všechno. Nevěříte? Poslechněte si Hajajovy pohádky a přesvědčíte se sami - Foto:  pixabay.com

Ivan Vičar: Podivuhodné příběhy lesního skřítka Bonifáce (1/7)

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas