Poslech
Šelmy
11. dubna  2003  

Vydra říční

Vydra říční - Foto:  Dbhack88, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Vydra říčníFoto:  Dbhack88, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Vydra říční je asi naše nejzajímavější šelma, současně je ale také docela tajuplná. Souvisí to asi s tím, že jistou dobu byla velice vzácná, poněvadž byla velmi intenzívně pronásledována. Například starší generaci je dobře známá krásná obrazová publikace doktora Staňka, která se jmenovala S kamerou za zvěří na našich vodách. Zde je přímo odstrašující obrázek z jedné výstavy z konce 19. století, na kterém je nápis, který byl vytvořen z lebek a čelistí vyder. A ten nápis zní: Smrt vydrám! Pod tímto nápisem ještě byla železa, aby bylo názorně ukázáno, jak účelně vydry v krajině hubit.

 

Audio

Hlas rodiny vyder říčních

Vydry se živí v naprosté většině rybami a velikost jejich teritoria je velice poplatná tomu, jak je úživné. Na pstruhových vodách se vydra pohybuje podél toku tak deset kilometrů tam a zpátky. Záleží vyložně na kvalitě vody a množství ryb, které se jí nabízí. Na rybnících se teritorium může pohybovat kolem deseti hektarů. A není to jen jeden rybník, ona obhospodařuje většinou více rybníků. 

Jak se vydra chová v rodině, to víme pouze v hrubých rysech. Pravděpodobně nemá mláďata každý rok a matka dlouho se svými mláďaty setrvává. Těch mláďat nebývá mnoho, většinou bývají tři, když je jich pět, tak to už je hodně. Vydra je zvíře, které se velice odlišuje od ostatních kunovitých šelem hlavně svou sociálností. Je to velice družné zvíře, což se projevuje třeba tehdy, když vydra přijde jako mládě do rukou člověku a stane se krotkou. Je to něco nádherného, chová se jako kočka, ale kočka je solitér, zatímco vydra vyžaduje společnost. A to je na ní právě krásné. A na rozdíl třeba od kuny, která také zpočátku společnost vyžaduje, tak vydra si hravost a touhu mít společnost podrží i ve stáří. 

Základní údaje

Vydra říční (Lutra lutra). Kunovitá šelma s tělem dlouhým 60 až 80 cm a ocasem dosahujícím délky až 55 cm. Žije u řek se strmými břehy, v nichž si vyhrabává nory. Doba páření, kdy se ozývá ostrým pískáním, není časově vyhraněna; nejčastěji však k páření dochází v únoru a v březnu. Samice po zhruba šedesátidenní březosti, která může být díky utajené březosti prodloužena až na 8 až 10 měsíců, vrhá 2 až 5 mláďat. Dokonale plave. Živí se rybami, v menší míře i dalšími obratlovci a hmyzem. Je chráněna jako silně ohrožený druh.
Autor:  Petr Vlasák
 

Šelmy:

Tchoř tmavý - Foto: Keven Law, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0

Tchoř tmavý

 
Lasice kolčava - Foto: Keven Law, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Lasice kolčava

 
Jezevec lesní - Foto:  BadgerHero, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Jezevec lesní

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas