Poslech
Česko - země neznámá
5. června  2015  

Zrestaurovaná mramorová lavice v Jeseníku stojí v areálu místních lázní

Mramorová Lavice po obnově - Foto:  Archiv Má vlast cestami proměn

Mramorová Lavice po obnověFoto:  Archiv Má vlast cestami proměn

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Unikátní sochařské dílo, které vstalo doslova z popela, mohou obdivovat návštěvníci lázeňského parku Vincenze Priessnitze v Jeseníku v Olomouckém kraji. Mohutná běloskvoucí mramorová lavice nabízí nejen odpočinek, ale má i svůj vlastní pohnutý osud.

Historie tohoto unikátního díla sahá až do roku 1913, kdy město pro nově vznikající park přiléhající k mondénní jesenické vilové čtvrti toužilo získat sochařská díla. V té době se na Jesenicko vrátil mladý sochař Engelbert Kaps. Rodák z Jeseníku absolvoval nejprve kamenickou školu v Supíkovicích a poté studoval na vídeňské akademii. 

Po návratu z akademie se věnoval hlavně tvorbě pomníků, mramorová lavice byla jedním z jeho prvních samostatných děl na Jesenicku, kde se už projevily prvky, které byly pro Kapsovu tvorbu v pozdějších letech typické. 

Mramorová lavice je dílem jesenického sochaře Engerberta Kapse - Foto: Miroslav Kobza

Mramorová lavice je dílem jesenického sochaře Engerberta KapseFoto: Miroslav Kobza

Pozoruhodný sochařský motiv zdobící lavici dokonale zapadá do období probouzejícího se německého nacionalismu ve Slezsku. Je to patrné i z dochovaných historických prací, kdy se doboví dějepisci pokoušeli zdůrazňovat důležitost germánského osídlení Jesenicka s tím, že se jedná o pravlast německy mluvících obyvatel. 

Možná i pod vlivem těchto úvah Engelbert Kaps vytvořil reliéf v podobě Germánů vracejících se z lovu. Výzdoba lavice odkazuje na antické vlivy a pozoruhodná je i její další symbolika. Lovci vezou na káře uloveného medvěda, který měl představovat Jeseník. Už od počátku 16. století je totiž v městském znaku Jeseníku slezská orlice sedící na medvědu. 

Mramorová Lavice před obnovou - Foto:  Archiv Má vlast cestami proměn

Mramorová Lavice před obnovouFoto:  Archiv Má vlast cestami proměn

Po válce lavice přežila likvidaci německých děl, ne však řádění vandalů 

Mramorová lavice sloužila v parku až do II. světové války. Po odsunu původních obyvatel města, se kterými odešel do Regensburgu i její tvůrce Engelbert Kaps, se stala součástí zarůstajícího kusu zeleně za současným katastrálním úřadem. 

Lavici naštěstí nepotkala likvidace, jako mnoho jiných památek s německou tématikou, o to víc se však na ní podepsali vandalové. Sochařské prvky byly poničené, lavice posprejovaná a některé části zmizely úplně. V roce 2010 dílu hrozil zánik. 

Město se rozhodlo nechat lavici zrestaurovat. To však nebylo jednoduché, neboť chyběla dokumentace, podle které by restaurátoři mohli při obnově postupovat. I proto vyzvala jesenická radnice prostřednictvím krajanského tisku původní rodáky z Jesenicka se žádostí o poskytnutí fotografií. 

V nejbližším sousedství lavice stojí tzv. Anglická vila postavená v roce 1881 - Foto: Miroslav Kobza

V nejbližším sousedství lavice stojí tzv. Anglická vila postavená v roce 1881Foto: Miroslav Kobza

Od anglické vily se lavice přestěhovala do areálu lázní 

Nakonec se museli restaurátoři spokojit s jedinou podrobnější fotkou. Lavice byla rozebrána a převezena do restaurátorské sochařské školy Akademie výtvarných umění v Praze. Pod vedením profesora Petra Siegla se obnově lavice věnovali studenti Eva Míčková a Pavel Charypar. A podařil se jim opravdový zázrak, když torzu díla navrátili původní vzhled. 

V průběhu restaurování bylo navíc rozhodnuto, že se lavice už nevrátí na své původní místo, ale přestěhuje se do lázeňského parku, který v té době procházel revitalizací. A tak bylo objeveno místo otočené k hřebeni Jeseníků, kde je lavice nejen krásným dekorativním prvkem, ale navíc působí jako skutečná vyhlídka do nejvyšších moravských hor. 

Autor:  Miroslav Kobza
 

Česko - země neznámá:

Tato kamenná socha dostala název Asteroid. Její autorem je Vlastimil Malyjurek - Foto: Romana Kubicová

Ve slezském Jablunkově vznikl ze staré skládky park plný moderního kamenného umění

 
Tesaná chodba a za ní tesaná místnost - Foto: Jaroslav Hoření

Skalní hrad Hynšta nebyl žádný drobeček. Rozkládal se na jednom a půl hektaru skal

 
Socha sv. Donáta u Škvorce - Foto: Markéta Vejvodová

Italský světec svatý Donát chránil uprostřed polí u středočeského Škvorce úrodu

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas