Poslech
Česko - země neznámá
5. března  2018  

Děd na Křivoklátsku byl první rozhlednou Klubu českých turistů. Stojí od roku 1893

Klub českých turistů svou první rozhlednu vybudoval tak, aby přečkala další staletí - Foto: Markéta Vejvodová

Klub českých turistů svou první rozhlednu vybudoval tak, aby přečkala další staletíFoto: Markéta Vejvodová

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Není mnoho rozhleden, které jsou otevřené po celý rok a navíc propojují krásnou procházku, úchvatné výhledy a zajímavou historii. To vše nabízí rozhledna Děd na Křivoklátsku, kterou postavil v roce 1893 Klub českých turistů jako historicky vůbec první rozhlednu v českých zemích.

Kopec Děd se vypíná do výšky 493 metrů nad mořem přímo nad Berounem. Z berounského nádraží vede až k rozhledně modrá turistická značka. Samotná rozhledna vyrostla v novogotickém stylu ve tvaru hradní věže s cimbuřím. 

Vrch Děd byl odjakživa cílem výletů obyvatel Berouna. Koncem 19. století byl ale zároveň i místem setkávání místních vlastenců a Sokolů. Klub českých turistů vznikl v roce 1888 a právě v Berouně měl nejsilnější pobočku. Nelze se proto divit, že jako místo pro první rozhlednu byl vybrán právě Děd. 

A existoval k tomu ještě další důvod. Na konci 19. století byl vrch Děd holým kopcem s úchvatnými výhledy na všechny strany. Tedy nejen na Křivoklátsko, ale také jižním směrem na střední pás Brd. Dnes výhled trochu kazí vzrostlé stromy. Jižním a severním směrem byl ale lesní porost vykácen, takže si průsekem můžete užívat výhled na Králův Dvůr s pozadím Brd a opačným směrem na krajinu Křivoklátských lesů. 

Výhled přes cimbuří na Křivoklátsko - Foto: Markéta Vejvodová

Výhled přes cimbuří na KřivoklátskoFoto: Markéta Vejvodová

Klub českých turistů svou první rozhlednu vybudoval tak, aby přečkala další staletí. Kamenná stavba se tyčí do výšky 12 metrů a působí jako dokonalá mini kopie hradní věže s cimbuřím. Je neuvěřitelné, že v té době trvala celá stavba pouhé čtyři měsíce. 

Navíc se myslelo i na pohodlí turistů. Schodiště totiž nezačíná uvnitř tubusu, ale je umístěné ze strany. Celkem 23 kamenných schodů vede kolem dokola věže do prvního patra, kde čeká menší kamenný balkon a vchod do vnitřní části tubusu. Tady je už umístěné točité secesní kovové schodiště, které tvoří kompaktní celek a vede vnitřkem věže na samotnou vyhlídkovou plošinu. 

Autor:  Markéta Vejvodová
 

Česko - země neznámá:

Část Mattoniho vodopádu - Foto: Pavel Halla

Mattoniho stezka po stopách skřítků v Kyselce na Karlovarsku připomíná historii místních lázní

 
Apollonův chrám postavili Lichtenštejnové jako vyhlídkové místo - Foto: Hana Ondryášová

Apollonův chrám v Lednici postavili Lichtenštejnové, aby mohli pozorovat západy slunce

 
Pískovcové stupně jsou výzvou - Foto: Vladislava Wildová

Na vrch Homoli vede nejdelší poutnické schodiště u nás. Jeho podobu ovlivnil růženec

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas