Poslech
Česko - země neznámá
28. prosince  2017  

Nejstarší krkonošské lidové stavby stojí ve Vrchlabí. Štítové domky slouží jako muzea

Historické štítové domky pohledem ze dvora a ze zahrady - Foto: Vladislava Wildová

Historické štítové domky pohledem ze dvora a ze zahradyFoto: Vladislava Wildová

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Tři štítové domy ve vrchlabské Krkonošské ulici patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších. Čtvrtý, poloroubený dům s hrázděným štítem, který byl zdemolován v roce 1957, nahradila replika. Návštěvníci města mohou obdivovat fasády i nahlédnout dovnitř. Interiéry jsou mimo jiné poctou krkonošským řemeslům.

Půvabné domky na dnešním Náměstí Míru (dříve Kostelním náměstí) zvou k návštěvě většiny prostor. Původně to ale vypadalo, že se po nich slehne zem. „Poloroubený dům s hrázděním, který je dnes replikou, byl zbořen proto, aby nehyzdil město, když se tehdy jela motocyklová šestidenní,“ připomíná historik Krkonošského muzea ve Vrchlabí Jiří Louda. A jeho kolegyně Blanka Zázvorková dodává, že nebýt mimořádného přístupu Správy Krkonošského národního parku, která se rozhodla domky zrekonstruovat, dnes by tam žádné nestály. 

„Jedenáct let po zboření poloroubeného domu byla v roce 1968 navržena k demolici i sousední nemovitost. O zrušení demoličního výměru tohoto a zbývajících domků požádala správa v roce 1974 a podala žádost o stavební povolení na rekonstrukci. Tohle rozhodnutí ty domečky zachránilo,“ říká Zázvorková. 

Při opravě jednoho z domů byla objevena deska z borového dřeva s letopočtem 1623. „My přesně nevíme, kdy ty domky vznikly, protože se průběžně přestavovaly, upravovaly, roubení se nahrazovalo zdivem, ale nález s letopočtem nám ukazuje, jak vypadala zástavba ve městě zhruba v 17. a v 18. století,“ přibližuje význam nálezu Jiří Louda. 

Domky bývaly původně dílnou, obchodem i příbytkem majitele. Například ve zděném domku jste na konci 18. a na začátku 19. století mohli najít mědiryteckou dílnu. Nejznámějším mědirytcem tam byl Wenzl Langhammer, který tiskl svaté obrázky. Ty v Podkrkonoší vytlačovaly starší podmalby na skle. V pozdějších dobách se v domcích nacházelo například instalatérství nebo pekařství. 

Od semínka lnu až po textilii 

Lidový venkovský interiér s tkalcovským stavem v patře domku čp. 224 - Foto: Vladislava Wildová

Lidový venkovský interiér s tkalcovským stavem v patře domku čp. 224Foto: Vladislava Wildová

V domku čp. 222a najdete dvě expozice ve formě otevřeného depozitáře. „Umožňuje nám ukázat velké bohatství našich sbírek. V běžné expozici by to nešlo,“ vysvětluje Jiří Louda výhodu uspořádání a ukazuje bohatý soubor předmětů v zásuvkách, které si návštěvník může sám otevřít. Jejich obsah se vztahuje ke lnářské výrobě v Krkonoších. Jsou tam nástroje ke zhotovení příze, ke tkaní i tištění látek. Školáci se u interaktivní desky seznámí s celým postupem od zasazení semínka lnu až po předení a tkaní. Názorně uvidí, jak se v regionu tkalcovalo. 

V protější roubené místnosti muzejníci instalovali malovaný lidový nábytek z konce 18. a počátku 19. století. Vybrané skříně, truhly, kolébka nebo židle přestavují bohatství lidových vzorů. Zaujme například lžičník, který se v domácnostech používal na uskladnění příborů v době, kdy ještě nebyly žádné kuchyňské linky a kredence. Ve lžičníku byly příbory přehledně uložené a po ruce. 

Výroba Krakonošů byla v Krkonoších tradiční 

Roubenou místnost historického domku čp. 222a zdobí malovaný lidový nábytek - Foto: Vladislava Wildová

Roubenou místnost historického domku čp. 222a zdobí malovaný lidový nábytekFoto: Vladislava Wildová

Krajní ze čtyř domků čp. 224 je příbytkem tradičně zhotovených figurek Krakonošů. Největší z nich stojí v podloubí. Výrobou pánů hor se ve městě a okolí dříve bavila, zaměstnávala a zároveň si tím i vydělávala spoustu lidí. 

V přízemí jsou expozice, které seznamují s dějinami města Vrchlabí, v patře je interiérová expozice podkrovní světničky s tkalcovským stavem a část věnovaná řemeslné výrobě. Další prostora představuje projevy lidové zbožnosti včetně podmaleb na skle a betlémů. Na své si tam přijdou i malí návštěvníci. 

„Tady máme další pokračování herních prvků, tentokrát ve tvaru malovaného lidového nábytku, ale pokud si dřevěný objekt pozorně prohlédnete a vyzkoušíte, tak zjistíte, že je věnovaný tradičním krkonošským řemeslům. Když si například zepředu otevřeme skříň, uvidíme součásti typického betléma. Děti si tak mohou poskládat svůj vlastní,“ zve k návštěvě Blanka Zázvorková. 

V každé staré chalupě je navíc půda plná pokladů a přesně takovou najdete i v čp. 224. Tak si ji při své návštěvě nenechte ujít. Ve štítových domcích ve Vrchlabí mají otevřeno od úterý do neděle s výjimkou Štědrého dne a vánočních svátků. 

Autor:  Vladislava Wildová
 

Česko - země neznámá:

Na řekou Stonávkou se klene tento zastřešený most - Foto: Romana Kubicová

Stezka Za poznáním Třanovic vede k rybníkům, do muzea i k technické zajímavosti

 
Přístup k zámku zakryly v pohádce Z pekla štěstí kulisy - Foto: Irena Šarounová

V Telči se natáčela řada filmových pohádek. Nejslavnější byla Pyšná princezna

 
V kladenské ZOO mívali lva, medvěda i opice - Foto: Barbora Kvapilová

V Kladně bývala zoologická zahrada. Dnes ji připomíná park s keramickými zvířaty

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas