Poslech
Česko - země neznámá
14. června  2018  

První geologické a vodní muzeum v přírodě najdete u Ústí nad Orlicí. Poodhalí vám tajemství naší Země

Stanoviště 1. - nádraží - skalní defilé - Foto: Víta Balcarová

Stanoviště 1. - nádraží - skalní defiléFoto: Víta Balcarová

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

První geologické a vodní muzeum v přírodě najdete v Pardubickém kraji. Na patnácti stanovištích můžete objevit tajemství naší Země. S touto nabídkou přišli pracovníci svazku Regionu Orlicko-Třebovsko pod vedením Svatopluka Šedy v roce 2001. Naučné tabule jsou udělané tak, aby návštěvníkům poodhalily taje zemských hlubin v místě, na kterém se právě nacházejí.


„Vznik muzea byl přirozeným důsledkem toho, kde se nacházíme. Region Orlicko-Třebovsko má název podle dvou řek - Tiché Orlice a Třebovky. A ty samy o sobě přinášejí geologické poznatky, protože jejich toky si v minulosti musely razit cestu horninami. Takže region sám je takovou první učebnicí geologie a díky tomu tady mohlo vzniknout první geologické a vodní muzeum v přírodě,“ vysvětluje spoluautorka projektu Jana Staňková. 


První zastavení je u letiště nad Ústím nad Orlicí. Je věnované vodě, protože v jeho okolí se nacházejí vodní zdroje s kvalitou kojenecké vody. Za dalším stanovištěm se musíte vydat na vlakové nádraží v Ústí nad Orlicí. Když se zde v druhé polovině 19. století stavěla železnice, bylo odkryto velké, několik set metrů dlouhé skalní defilé, které tu v určité podobě zůstalo až dodneška. Na něm pak během dvou staletí působili význační geologové, kteří prováděli výzkum. A kdo je sběratelem zkamenělin, určitě neodejde z tohoto zastavení přírodního muzea s prázdnou. Právě tady je totiž bohaté naleziště. 

Stanoviště 2. - Andrlův chlum - opilý les - Foto: Víta Balcarová

Stanoviště 2. - Andrlův chlum - opilý lesFoto: Víta Balcarová


Dále se zastavíte na stanovišti na Andrlově chlumu, kde vás čeká opilý les. Rostou v něm stromy, které skutečně vypadají, jako by před chvíli notně popily a teď nejsou schopné udržet balanc. Sice se pokoušejí růst kolmo, ale ve skutečnosti ční ze země šikmo, jako známá věž v Pize. „Tato přírodní zajímavost je důsledkem sesuvu půdy, kdy se celé podloží pod stromem sesune a on se to snaží vyrovnat. Když je ten strom starší, tak je zkroucený a špička roste nahoru. A když je ten sesuv čerstvý, tak roste našikmo celý,“ popisuje Jana Staňková.
 

Autor:  Víta Balcarová
 

Česko - země neznámá:

Část Mattoniho vodopádu - Foto: Pavel Halla

Mattoniho stezka po stopách skřítků v Kyselce na Karlovarsku připomíná historii místních lázní

 
Apollonův chrám postavili Lichtenštejnové jako vyhlídkové místo - Foto: Hana Ondryášová

Apollonův chrám v Lednici postavili Lichtenštejnové, aby mohli pozorovat západy slunce

 
Pískovcové stupně jsou výzvou - Foto: Vladislava Wildová

Na vrch Homoli vede nejdelší poutnické schodiště u nás. Jeho podobu ovlivnil růženec

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas