Poslech
Česko - země neznámá
7. února  2018  

Samsonova kašna v Českých Budějovicích byla ve své době technickým unikátem

Mluvčí Čevaku Jitka Kramářová a redaktor Zdeněk Zajíček při natáčení reportáže o kašně - Foto: Hana Svítilová

Mluvčí Čevaku Jitka Kramářová a redaktor Zdeněk Zajíček při natáčení reportáže o kašněFoto: Hana Svítilová

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Samsonova kašna na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. je dílem jihočeského sochaře Josefa Dietricha a kameníka Zachariáše Horna. Její dominantu tvoří ústřední socha Samsona krotícího lva, jemuž ale velmi často pomáhají holubi, kteří na soše posedávají. Mají ostatně na čem posedávat. Vnitřní průměr nádrže je 15 metrů a vejde se do ní až 237 kubíků vody.

Co se čísel týče, dochoval se zápis, že za svoji práci dostal Zachariáš Horn honorář 2 301 zlatých a 15 krejcarů. Práci tím ale přidělal i dalším zednickým mistrům. 

Kvůli rozměrné hlavní mušli, do které padá voda ze lvího chřtánu, museli tehdy ubourat kus Svinenské brány, aby tuto část kašny vůbec dostali do Českých Budějovic. V historických záznamech se uvádí, že horní mušli k zachycování vody vytesal mistr Horn přímo v kamenolomu poblíž Besednice u Trhových Svinů, odkud byla roku 1722 i přes komplikace způsobené jejími velkými rozměry dopravena do města. Horn je podepsán i pod čtyřmi ozdobnými vázami a kamennými sloupky okolo kašny. Sochař Josef Dietrich pak vytesal plastiku Samsona krotícího lva, čtyři atlanty podpírající mušli a čtyři chrliče vody. 

Zatímco kamenná vodní nádrž s kamennou plastikou vznikla v letech 1721 až 1727 jako součást městského vodovodu na náměstí, byla tehdy Samsonova kašna považována za unikát především díky celému technickému řešení. 

Technické zázemí pod Samsonovu kašnou na českobudějovickém náměstí - Foto: Hana Svítilová

Technické zázemí pod Samsonovu kašnou na českobudějovickém náměstíFoto: Hana Svítilová

A my jsme se tentokrát s mikrofonem dostali i do podzemí kašny, kde hučí čerpadla a blikají kontrolky a displeje dnes už moderních zařízení. „Tato část není běžně přístupná, je to technické zázemí, které se stará o cirkulaci vody," upřesňuje Miroslav Bek, který patří k týmu lidí starajících se o provoz kašny. „V zimních měsících jde hlavně o to, aby voda v kašně nezamrzala a aby se nevytvořila ledová krusta, která by mohla kamenný bazén poškodit," dodává Miroslav Bek. 

Ukazuje i tunel, který ze šachty míří přímo pod kašnu a v němž vede hlavní potrubí až do tak zvaných mascaronů, tedy obličejů chrlících vodu na bočních stranách hlavního podstavce a také až do lvího chřtánu nahoru k samotnému Samsonovi. 

„Socha je kopií původního originálu, speciální ohebná, ale pevná hadice s vodou vede skrze sochu až do lví hlavy," dodává Miroslav Bek. Zároveň ukazuje na místa, kde je v podzemí uskladněna zásoba chemických roztoků. Ty se přidávají do vody kvůli vyrovnání pH a odstranění sinic. Voda byla kdysi do kašny čerpána z Vltavy, na jejímž pravém břehu byla za tímto účelem vybudována vodárenská věž. Nyní tady proudí uzavřený vodní okruh. 

Autor:  Zdeněk Zajíček
 

Česko - země neznámá:

Strakonický dudák vám zamává na strakonickém náměstí - Foto: Filip Černý

Na Strakonicku se můžete vydat po stopách Švandy dudáka. Jen pozor na rej divých žen

 
Maňovický drak - Foto: Pavel Halla

V Maňovicích kouká ze země obří kamenná hlava draka. Přidaný kříž z ní dělá neobvyklá boží muka

 
Přírodní památka Kocoury - Foto: Dáša Kubíková

Z přírodní památky Kocoury je vidět do tří krajů. Na jaře tu kvetou obrovské sasanky lesní

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas