Poslech
Magazín Leonardo
22. ledna  2018  

Napoví vědcům stromy, co se stalo roku 1908 v Tungusce?

Stromy popadané následkem Tunguské katastrofy vyfocené při expedici v roce 1927 - Foto: Leonid Kulik

Stromy popadané následkem Tunguské katastrofy vyfocené při expedici v roce 1927Foto: Leonid Kulik

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Dne 30. června 1908 došlo v oblasti centrální Sibiře ke katastrofě apokalyptických rozměrů. Exploze, jejíž původ není zatím jasný, měla sílu tisíckrát větší než bomba svržená na Hirošimu. Další dílek do skládačky této záhadné události přidal tým vědců v čele s Güntherem Kletetschkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geofyzikálního ústavu AV ČR.

„Tunguska je dodnes nevysvětlitelný fenomén,“ potvrdil v Magazínu Leonardo vědec. „Řada lidí si myslí, že šlo o meteorit, to ale určitě nebyl, protože taková událost se stala nedávno v ruském Čeljabinsku, kde byl také déšť meteoritů. Nic takového se ale v Tungusce nepodařilo najít.“ 

První expedice, která na místo události dorazila po 11 letech, byla překvapena, že v místě byly jen pokácené stromy uspořádané v radiálním vzorci. „Bylo možné najít epicentrum výbuchu, kde stromy stály, ale bez větví. Tak se usoudilo, že musela být exploze někde vysoko, odhaduje se mezi 6 a 8 kilometry. Tlaková vlna stromy v místě exploze nepovalila, ale jinde se pokácely směrem od exploze.“ 

„To, že by šlo o meteorit, který při explozi shořel, vylučuje zákon o zachování hmoty. Těleso o nějaké hmotě, i když se vypaří, tak je to pořád plyn. Z odhadované velikosti tělesa by vznikl nepředstavitelný objem plynu, který byl musel interferovat s chemií přírody kolem, našli bychom tedy izotopická svědectví.“

„Dělaly se sondy, hledaly se známky cizí hmoty, ale dodnes se nic prokazatelného nenašlo.“ 

Jediné, co se v oblasti našlo, jsou malé kuličky. „Ale ty jsou jen důkazem toho, že najednou se místní materiál dostal do vysoké teploty, tak vznikly kuličky se složením, které patří do tunguzské oblasti.“ 

Čeští vědci se proto zaměřili na stojící zbylé stromy z epicentra. „Šlo nám o to dokumentovat, jestli to starší dřevo, která bylo v místě před touto událostí, nějak nebylo kontaminováno magnetickým polem. Je možné, že exploze byla nějak spojena s elektromagnetickým pulsem, který mohl kontaminovat tuto oblast.“ 

„Využili jsme takzvanou rentgenovou fluorescenci, která umožňuje podívat se na elementární složení materiálů, který se skenuje. Zjistili jsme, že stromy z Tungusky v oblasti letokruhů z roku události, mají velice zajímavé anomálie: látky, které mají stromy v oblasti kůry, jsme najednou viděli velice významně poblíže letokruhu z roku 1908.“ 

Zvláštní ale bylo, že tato anomálie byla spíše v letokruzích kolem roku 1904, 1905, 1906 a 1907. 

„Je nutné se ptát, co se vlastně stalo. Byla zde jakási tlaková vlna výbuchu a naše hypotéza je, že stromy, když zažívaly tuto tlakovou vlnu, tak všechny životě důležité kapaliny, které jsou v kůře a těsně pod ní, se tlakem vstříkly mízními kanálky do starších letokruhů.“

Stromy jsou tedy živým svědectvím tlakové vlny, která v oblasti výbuchu byla. „Na to ještě předtím nikdo nepoukázal. Z toho by šlo usoudit, jak tlaková vlna slábla se vzdáleností a dalo by se říci něco více nejen o intenzitě exploze, ale i o tom, jak velký tlak to skutečně byl.“ 

„My jsme zjistili, že existuje záznam ve stromech, který lze udělat jen právě silnou tlakovou vlnou. A je možné, že u starých stromů z jiných oblasti na světě nalezneme podobný signál, jako jsme našli v Tungusce. To by znamenalo, že by se dalo zjistit, jestli se podobná událost stala někdy v dávné minulosti,“ shrnul výsledky tunguzského výzkumu Günther Kletetschka. 

Autor:  Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
 

Magazín Leonardo:

Rijád je pro české vědce se svým pouštním klimatem ideálním místem pro test jejich přístroje - Foto: Jitka Kosíková

Čeští vědci staví zařízení, které v poušti vyrobí denně 100 litrů vody ze vzduchu

 
Jen z oblasti internetových závislostí prý vychází ročně stovky článků, to stejné platí pro kyberšikanu, soukromí na internetu a další témata - Foto:  pixabay.com

Sledovat jakýkoli širší vědecký obor je dnes nemožné, říká psycholog médií Šmahel

 
Chirurgové v pražském IKEMu při transplantaci ledviny - Foto:  IKEM

Stali jsme se světovou velmocí, chválí české úspěchy transplantolog Karel Filip

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas