Poslech
Magazín Leonardo
19. ledna  2018  

Počítačové hry nejsou jen střílečky pro děti, jak dokazuje český Attentat 1942

Z počítačové hry Attentat 1942 - Foto:  Univerzita Karlova v Praze,  Akademie věd ČR

Z počítačové hry Attentat 1942Foto:  Univerzita Karlova v Praze, Akademie věd ČR

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Edukativní počítačová hra z dílny Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky bude soutěžit na prestižní světové konferenci Independent Games Festival (IGF). Český projekt Attentat 1942, který je na pomezí dokumentárního filmu a počítačové adventury, není zajímavý jen precizně zpracovanými reáliemi a množstvím archivních snímků, ale především tím, že vzešel z akademického prostředí.

„Výsledky našich výzkumů říkají, že počítačové hry použité ve výuce jsou silné v retenci, tedy pokud jste v jádru dění, tak si snáz patřičné informace zapamatujete,“ uvedl v Magazínu Leonardo Vít Šisler, hlavní vedoucí vývoje hry, který také působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. 

Podle něj je Attentat 1942 vážná hra. „My sami jí říkáme serious game. Ukazuje život v Protektorátu bezprostředně po atentátu na Heydricha z pohledu různých obyčejných lidí. To se v počítačových hrách běžně neobjevuje.“ 

„Her, které pojednávají o válce je mnoho, ale často se soustřeďují na strategii, techniku války nebo akci. Ale perspektiva civilisty, který je jakoby chycen v konfliktu, ve hrách takřka výhradně chybí.“ 

„Na hře je zásadní, a proto také byla nominována na IGF Award, že příběhy, které předkládá, jsou historické příběhy obyčejných lidí na základě skutečných materiálů a výpovědí. Nejde o nějaké heroické nebo spektakulární příběhy, ale o jemné předivo obyčejných lidí chycených ve velmi neobyčejných časech.“ 

Hra bude pravděpodobně menšinový žánr. „Je přemýšlivá, není tak moc interaktivní, jako jsou běžné hry. Spoustu času strávíte tím, že nasloucháte lidem, zejména těm starým, kteří vyprávějí své vzpomínky.“ 

„Hru jsme přeložili do angličtiny a vydali jsme ji na platformě Steam, zásadní světové distribuční platformě počítačových her. Naše vize je, že hra by si mohla najít až 15 tisíc uživatelů celosvětově. Všechny peníze, které hra vydělá, se vrací zpět do vědy a výzkumu,“ upozornil Šisler. 

Nechali jsme ve hře jen to, co mělo reálný podklad, říká programátor 

Hlavní programátor Jakub Gemrot považuje za poměrně unikátní, že akademické instituce hru dostaly do světa počítačových her a ta získala nějaké ocenění. 

„Celý proces byl velmi náročný. Počítačové hry jsou vnímány stále jako střílečky pro malé děti. My se ale snažíme tento narativ nabourat s tím, že lze hry využít i pro vážnou tématiku.“ 

Z počítačové hry Attentat 1942 - Foto:  Univerzita Karlova v Praze,  Akademie věd ČR

Z počítačové hry Attentat 1942Foto:  Univerzita Karlova v Praze, Akademie věd ČR

Na vývoji hry se podílelo mnoho profesí. „Práci animátorů, filmařů, zvukařů, herních designérů a mnoha dalších jsme integrovali dohromady. Museli jsme například vyvinout vlastní editor, který by byl dostupný z internetu a kdokoli měl kdykoli a odkudkoli přístup do procesu tvorby hry.“ 

Často se prý také měnilo to, jak má celá hra vyznít. „Měli jsme třeba na počátku hodně miniher, nakonec jsme ale dospěli k vážnějšímu zaměření, které bylo citlivé k tématu a bylo historicky přesné. Nechávali jsme jen to, co mělo reálný podklad, a nechávali hráče odsimulovat myšlenkový proces člověka žijícího v tísnivé době.“ 

„Zaujalo nás, že i děti jsou často vtaženy do příběhu a dokážou hru odehrát až skoro do konce. To znamená, že příběh hry nejspíš hovoří ke každému,“ soudí Gemrot. 

Peníze motivací pro nikoho rozhodně nebyly 

Celý projekt, jehož součástí jsou i tři další výukové simulace dodnes používané ve školách, trval čtyři roky. „V jeho rámci jsme vyvinuli tři hry a editor, takže přibližně to bylo rok a půl na jednu hru,“ odhadl Šisler. 

Z počítačové hry Attentat 1942 - Foto:  Univerzita Karlova v Praze,  Akademie věd ČR

Z počítačové hry Attentat 1942Foto:  Univerzita Karlova v Praze, Akademie věd ČR

„U komerční verze Attentatu tvoří jádro týmu 6 lidí, ale nikdo z nich nepracuje full-time. Jde o akademiky nebo studenty, kteří mají jiné povinnosti. Okolo nás je také dalších 20 lidí , kteří nám dodávají expertízu.“ 

Peníze motivací v tomto projektu určitě pro nikoho prý nebyly. „Vzhledem k tomu, kolik jsme platili. Ale každý, kdo v projektu byl, mu nějak věřil. Skepse byl patrná třeba u historiků, kterým vadilo samotné médium počítačové hry, ale tato skepse jen prospěla, protože výsledek byl o to lepší.“ 

„Důležité bylo i to, že jde o první hru svého druhu. Existují sice hry podobné, ale žádná nejde tak do hloubky a nepřináší takový příběh v takové šíři,“ shrnul Vít Šisler. 

Autor:  Petr Kološ  (pek), Ondřej Čihák
 

Magazín Leonardo:

Rijád je pro české vědce se svým pouštním klimatem ideálním místem pro test jejich přístroje - Foto: Jitka Kosíková

Čeští vědci staví zařízení, které v poušti vyrobí denně 100 litrů vody ze vzduchu

 
Jen z oblasti internetových závislostí prý vychází ročně stovky článků, to stejné platí pro kyberšikanu, soukromí na internetu a další témata - Foto:  pixabay.com

Sledovat jakýkoli širší vědecký obor je dnes nemožné, říká psycholog médií Šmahel

 
Chirurgové v pražském IKEMu při transplantaci ledviny - Foto:  IKEM

Stali jsme se světovou velmocí, chválí české úspěchy transplantolog Karel Filip

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas