Poslech
Meteor
9. prosince  2017 v 08:04  

500 desetikorun za minutu!

Mince, mince a zase mince - Foto: Petr Sobotka

Mince, mince a zase minceFoto: Petr Sobotka

Řeč naštěstí není o prohře v automatu, ale o výrobě mincí. Neuvěřitelných 500 desetikorun, tedy 5000 korun, za minutu vyrazí jeden ze strojů v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Viděli jsme to na vlastní oči, když jsme do mincovny zavítali u příležitosti ražby jubilejní mince k 100. výročí vzniku České astronomické společnosti.

Příspěvky Meteoru 9. 12. 2017
01:14 Princip kvantového počítače
06:09 Tyranosaurus a jeho běh
13:39 Jak se razí mince?
27:50 Jak se zrodil čpavek?
31:36 Zabírá očkování proti chřipce i na běžné virózy?
40:38 Portrét z DNA
44:28 Jak zocelit a převychovat včely.

Skupina astronomů a milovníků astronomie včetně redaktora Meteoru se zajela do Jablonce nad Nisou podívat už v předstihu, protože výroba pamětní mince samozřejmě nějakou dobu trvá. 

 

Audio

Princip kvantového počítače. Tyranosaurus a jeho rychlý běh. Jak se razí mince? Jak se zrodil čpavek? Zabírá očkování proti chřipce i na běžné virózy? Portrét z DNA. Jak zocelit a převychovat včely.

Přehrát

Samotné jubileum si Česká astronomická společnost připomíná tento pátek 8. prosince. Byla založena přesně před 100 lety, ještě za první světové války, v roce 1917. 

S návštěvou České mincovny se pojí pochopitelně přísná bezpečnostní opatření, například kontrola občanských průkazů ještě před příjezdem. Nezbytností je v šatně u vstupu do výrobny zanechat nejen všechna zavazadla, ale i veškeré vlastní mince poschovávané různě po kapsách.  

Astronomická mince za astronomickou sumu? 

Naši exkurzi zajímala především astronomická mince. Razila se na dvou lisech. Nominální hodnota zas až tak astronomická není, činí 200 korun, její skutečná sběratelská hodnota ale může růst s časem. Zhotovená je ze stříbra o ryzosti 925, průměr má 31 mm a váží 13 gramů. 

Lis si lze představit jako velkou skříň, do jejíhož středu umístí obsluha malý plíšek, a ten je pak úderem z obou stran prolisován podle předlohy raznice. Podobně, jako když úředník silně bouchne kulatým razítkem. Většinou ale nestačí jedno bouchnutí. Na každou ražbu je zapotřebí nastavit optimální sílu a tlak, vždycky se to ladí s každou konkrétní zakázkou. Na minci pro Českou astronomickou společnost byly potřeba tři údery. 

Minci je možné si ihned „za tepla“ prohlédnout, ale nesahat! Hlavně ne bříšky prstů přímo na plíšek. „Stříbro je totiž velmi citlivé na pot a různé nečistoty. Dochází tam k chemickým reakcím a jejich stopy už nikdy z mince mechanicky neodstraníte,“ upozorňuje nás ing. Stanislav Bachtík z České mincovny.  

Kvalita vs. Zmetky 

Vyrobit skutečně kvalitní pamětní mince není jednoduché. Pracovnice mincovny musí každý kousek prohlédnout pod lupou! Poměr úspěšných a neúspěšných pokusů určuje tzv. zmetkovitost. Většinou činí kolem 15 až 20 procent. Česná národní banka na kvalitě úzkostlivě lpí, kdyby se jí byť jediná mince nezdála, vrátí celou zakázku. 

„Kvalita našich mincí patří skutečně k těm úplně nejlepším na světě, troufám si říct, že lepší než v britské mincovně nebo třeba v sousedním Slovensku,“ říká ing. Bachtík. Stříbrné zmetky se samozřejmě nevyhazují, pošlou se znovu do slévárny, roztaví se a znovu se z nich nechá vyhotovit tzv. střížek, tedy kulatá placička, která následně zamíří do lisu. 

Jak se vyrábějí peníze? 

Když už jsme se byli podívat na vylisování astronomické mince, nemohli jsme si nechat ujít i prohlídku výroby běžného kovového platidla. Právě tady v Jablonci nad Nisou totiž vznikají mince, kterými platíme a které máme po kapsách. I když vždycky to tak nebylo. Například jestli v peněžence najdete mince z roku 1993, tedy ty první české, tak ty se nechaly razit v cizině – v Kanadě a Německu. 

Barva koruny, dvoukoruny a pětikoruny je stříbrná, ve skutečnosti jde o galvanicky nanesenou niklovou vrstvu. Desetikoruna je měděná, dvacetikoruna mosazná a padesátikoruna je kombinací obou kovů. „Rozdíl je v tom, že nízké nominály, tedy koruny, dvoukoruny a pětikoruny, jsou jen galvanicky pokovené, zatímco desítky, dvacítky a padesátky jsou i tzv. plátované,“ dodává ing. Bachtík. 

A jak se vyrábějí střížky? Vezme se ocelový plech, zespodu a svrchu měděná vrstva, na válcovací stolici se to naválcuje na sebe, pak se to vystřihne a následně galvanizuje. To proto, aby byla vrstvička mědi i na hranách. Z toho vplývá, že vrstva mědi je hranách tenčí (plocha má 50 mikronů, hrany 7 mikronů), tudíž se hrany vždy opotřebovávají rychleji než plošky. 

Proč se vlastně pořád razí nové mince, když jsou stále v oběhu? Podle pana inženýra Bachtíka si většinu mincí odvezou turisté! Navíc stále přibývá návštěvníků z daleké Asie, kteří se k nám nevracejí, takže i mincí mizí čím dál víc. Česká národní banka má nicméně počet mincí v oběhu pod přesnou kontrolou, takže výroba nových peněz je dokonale naplánovaná. 

Česká mincovna v Jablonci nad Nisou má necelých 80 zaměstnanců. Od poloviny roku 1993 vyrazila přes 2,9 miliardy kusů českých mincí v hodnotě téměř 12 miliard korun. V oběhu je nyní přibližně 169 kusů mincí na obyvatele. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
 

Meteor:

Kam asi na zimu poletí tento čáp? - Foto: Fotobanka Pixabay

Sportovci mezi čápy doletí nejdál

 
Vzducholoď Italia - Foto: bundesarchiv.de   , Wikimedia Commons,  CC-BY-SA 3.0

Polární trosečníky zachránila vysílačka, která neměla být na palubě

 
Pocením se tělo ochlazuje - Foto:  Fotobanka Pxhere,  volné dílo

Proč se potíme?

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas