Poslech
Meteor
3. prosince  2016 v 08:05  

Houby, které nás mohou sežrat

Biohazard: houby - Foto: Bartek Ambrozik, Fotobanka  Freeimages,  Freepik

Biohazard: houbyFoto: Bartek Ambrozik, Fotobanka Freeimages, Freepik

Houby nerostou jen v lese, jsou všude kolem nás. Okem neviditelné mikroskopické plísně čekají na svou příležitost, kdy budeme extrémně oslabeni, aby nás mohly napadnout.

Příspěvky Meteoru 3. 12. 2016
01:20 Je mozek rychlejší než výstřel ze startovací pistole?
09:30 Houby, které nás mohou sežrat
16:21 Pyramida Inků podle Slunce
25:09 I opice rozbíjejí kameny
32:35 Vlčák Kazan 1/6
34:35 Jak myslí psi?

„Řada hub dobře roste v podmínkách lidského tepla a využívá látky, které v těle máme. Zároveň jsou zvyklé žít v prostředí s nízkým obsahem kyslíku, například hluboko v půdě,“ uvedl v Meteoru mykolog Miroslav Kolařík z Přírodovědecké fakulty UK. 

 

Audio

Je mozek rychlejší než výstřel ze startovací pistole? Houby, které nás mohou sežrat. Pyramida Inků podle Slunce. I opice rozbíjejí kameny. Vlčák Kazan 1/6. Jak myslí psi?

Přehrát

Zabiják z kompostu 

Nejrozšířenější agresivní houbou je nenápadná plíseň běžná v zahrádkářském kompostu - Aspergillus fumigatus. Tato houba je „jako doma“ i ve střevech žížal, se kterými žije v symbióze. Ovšem ta stejná houba nám může za určitých okolností velmi ublížit.  

„Nebezpečná je ve chvíli, kdy jste oslabeni třeba po tuberkulózní infekci. Houba, kterou běžně nadýcháte, se vám usadí v plicích a vytvoří plicní aspergillum. Tato houba bývá příčinou úmrtí třeba i u lidí, kteří se léčí s leukémií nebo mají výrazně oslabenou imunitu z jiného důvodu,“ vysvětlil Kolařík. 

Jsou všude kolem nás 

Plísním se nevyhneme, jsou prostě všude. „Střední hodnota v Evropě je 500 spor na kubický metr, když je to nad normou, už je to zaplísněný prostor. Například v lese po dešti jich bývá i 1000 na kubický metr,“ řekl Kolařík. 

„Nemáme šanci se jim vyhnout, faktor, který rozhoduje o tom, jestli nám houba ublíží, není na její straně, ale na naší. Zdravý člověk se aspergilů vůbec nemusí bát,“ zdůraznil mykolog.  

Snímek znázorňuje kousek mozku krocana napadený houbou Aspergillus fumigatus - Foto: Lucille Georg, Wikimedia Commons, Public Domain

Snímek znázorňuje kousek mozku krocana napadený houbou Aspergillus fumigatusFoto: Lucille Georg, Wikimedia Commons, Public Domain

Podobné je to u zvířat, některá z nich jsou navíc promořena houbami daleko víc než lidé. Třeba ptáci, kteří jsou plní vzdušných dutin, aby byli lehčí. „Udává se, že až 70 procent racků má aspergilózy, je to častá příčina jejich úhynu. Běžné jsou tyto nákazy také u psů a koček,“ dodal Kolařík.  

Když v těle roste strom 

To, co nás v případě mykózy zabíjí, nejsou toxiny, které houba produkuje, ale to, jak rychle houba v těle roste. „V napadeném orgánu se vytvoří aspergillum, tedy velký shluk mycelia, který dál agresivně roste. Houba se může rozšířit velmi rychle po celém těle,“ pokračoval Kolařík.  

Houby mají velmi odolné buněčné stěny. Není jednoduché je zlikvidovat. Největší problém ale je, že skutečně rostou raketovou rychlostí, léky na ně vůbec nemusí zabírat. „Rostou řádově třeba i 5 cm za den, to pak může jít o rychlý kolaps,“ dodal Miroslav Kolařík. Je to podobné, jako by nám v těle vyrůstal strom, který nás zahubí.  

Zákeřná houba Aspergillus fumigatus - Foto: US Department of Health and Human Services, Public domain

Zákeřná houba Aspergillus fumigatusFoto: US Department of Health and Human Services, Public domain

„Dalo by se říct, že nás houby sežerou. Podobné je to u koček, zejména u perských, které mají splasknutý čenich a špatně ventilované nosní dutiny - ty velmi často trpí aspergilózou. Viděl jsem fotografie, kdy jim houba prorostla z čelní dutiny do pusy. Může samozřejmě prorůst až do mozku, bohužel se to stává,“ uzavřel Miroslav Kolařík. 

Ročně 600 000 mrtvých 

Podle statistik má houba Aspergillus fumigatus na svědomí ročně na 600 000 lidí. Je ale nutné znovu zdůraznit, že se jedná o lidi s velmi oslabenou imunitou. Obranný systém zdravého člověka si s houbou snadno poradí.  

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.  

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
 

Meteor:

Tropická cyklona - Foto: Fotobanka Pixabay

Větrné rekordy na Zemi

 
Kam asi na zimu poletí tento čáp? - Foto: Fotobanka Pixabay

Sportovci mezi čápy doletí nejdál

 
Vzducholoď Italia - Foto: bundesarchiv.de   , Wikimedia Commons,  CC-BY-SA 3.0

Polární trosečníky zachránila vysílačka, která neměla být na palubě

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas