Poslech
Meteor
6. prosince  2014 v 08:05  

Mozek je nejsložitější objekt ve vesmíru, říká František Koukolík

MUDr. František Koukolík - Foto: Marián Vojtek

MUDr. František KoukolíkFoto: Marián Vojtek

Celý prosinec se v Meteoru věnujeme mozku. Čtyřikrát se setkáme s neuropatologem MUDr. Františkem Koukolíkem, nejprve s tématem "mozek a počítač".

Dá se lidský mozek přirovnat k počítači? 

Během 350 let, kdy výzkum mozku trvá, byl mozek přirovnán k hodinovému stroji (odtud plyne výrok „Má o kolečko víc“), k telefonní ústředně, nebo třeba k černé skřínce. Pokaždé tedy za analogii soudobé nejmodernější technologie. Byla to však analogie pouze dobově pochopitelná. Následný vývoj ji vždy překonal, říká dr. František Koukolík. 

Dají se očekávat nové analogie? 

Určitě. Předpokládejme, že se budou podobat těm přechozím. Tak například: včela, kolibřík i netopýr létají. Boeing 707 také. V tomto smyslu je Boeing 707 analogie včely, kolibříka i netopýra. V podobném smyslu je každý umělý systém analogie mozku. Ovšem jakákoliv analogie, kdy živé přirovnáváme k neživému, bude vždy pokulhávat. Živá buňka je něco o mnoho řádů složitějšího než její neživá analogie. 

 

 

Audio

Čínská sonda u Měsíce. Pracuje mozek jako počítač? Suchá ruka v misce s vodou. Chemické zbraně mnohonožek. Vědecké podvody. Netopýři, jak je neznáme.

Přehrát

A jak je složitý lidský mozek? 

Mozkové neurony - Foto:  Ústřední vojenská nemocnice

Mozkové neuronyFoto:  Ústřední vojenská nemocnice

Představme si, že mozek se vyvíjel asi 3 miliardy let. Lidský mozek se považuje za nejsložitější systém ve známém vesmíru, nepočítáme-li lidské dějiny. Lidský mozek tvoří asi 85 miliard různých druhů nervových buněk. Kromě toho má stejný počet buněk gliových. Gliové buňky dělají nervovým buňkám lešení, chůvu i ochrannou policii. Nervové buňky si vyměňují informace v místech vzájemných kontaktů. Těm se říká synapse. V lidském mozku je 1 – 100 trilionů synapsí. S částí synapsí přicházíme na svět, protože nám je nadělila evoluce. Další část synapsí nám naděluje náš zevní svět. Tvorba jediné synapse trvá jen několik desítek sekund. 

Dá se činnost mozku přirovnat k programování počítače?  

Dá. Ale je to opět pouhá analogie. Lidský mozek má dvojí programování. Jedním jsou geny. Lidský mozek tedy programuje biologická evoluce. Druhým jsou všechny vlivy zevního prostředí, zejména pak ty, jimž říkáme sociální. Mezi mozky a počítači je zásadní rozdíl. Počítače užívají hardware a software. Mozky ne: jejich systémy jsou hardware a software současně. Cokoli se stane v software, ihned se projeví v hardware, a naopak. Je to jako vytvořit něco umělého, co se přitom bude samo učit a opravovat, zkoumat okolí a tvořit. 

František Koukolík o lidském mozku v Meteoru:
Dá se mozek přirovnat k počítači? (6. 12. 2014)
Jak se v mozku zkoumá smutek? (13. 12. 2014)
Dají se zobrazit sny? (20. 12. 2014)
Proč máme tak velký mozek? (27. 12. 2014) 

Autor:  Petr Sobotka
 

Meteor:

František Běhounek v roce 1928 při uvítání na Hlavním nádraží v Praze po návratu z polární výpravy - Foto: Wikimedia Commons, Public Domain

Co měřil Běhounek na severním pólu?

 
Tropická cyklona - Foto: Fotobanka Pixabay

Větrné rekordy na Zemi

 
Kam asi na zimu poletí tento čáp? - Foto: Fotobanka Pixabay

Sportovci mezi čápy doletí nejdál

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas