Poslech
Meteor
8. dubna  2017 v 08:04  

Mozky zvířat a lidská hloupost

Chytrý pes? Na co asi myslí? - Foto: Fotobanka Pixabay

Chytrý pes? Na co asi myslí?Foto: Fotobanka Pixabay

Na co asi myslí náš pes? Zkušený majitel to možná pozná, věda ale zatím číst v myšlenkách zvířat ani lidí neumí. Co ale umí, to je rozeznat strukturu mozku a identifikovat rozdíl mezi člověkem a jinými živočichy.

Příspěvky Meteoru 8. 4. 2017
01:20 Losi se vracejí
15:20 Proč nefunguje mezidruhové křížení
27:27 Tajemný roztok vitality
31:08 Jak myslí zvířata?
43:30 Leváci a praváci v přírodě

O mozku a jeho neuvěřitelných schopnostech se pravidelně v Meteoru bavíme s neuropatologem a popularizátorem vědy Františkem Koukolíkem, když odpovídáme na otázky posluchačů. Tentokrát jsme se zaměřili na dotaz Pavla Procházky, který se ptal, jaký je rozdíl mezi mozky různých druhů zvířat a člověkem.  

 

Audio

Losi se vracejí. Proč nefunguje mezidruhové křížení. Tajemný roztok vitality. Jak myslí zvířata? Leváci a praváci v přírodě.

Přehrát

„Mozky bezobratlých živočichů, třeba chobotnic nebo včel jsou odlišné. Ale plán stavby mozku všech obratlovců je stejný. Je mu něco přes půl miliardy let,“ uvedl František Koukolík. Zásadním rozdílem mezi mozky lidí a zvířat je především to, že na nás má velký vliv kultura a máme vyvinutý abstraktní jazyk.  

Úžasné schopnosti netopýrů a ryb 

Stejné máme naopak to, že se přizpůsobujeme okolí, ve kterém žijeme. V některých ohledech tak může být mozek zvířat mnohem vyvinutější než lidský. „Korálové rybky rozlišují barvy, o nichž nemáme ponětí, netopýři mají sonar, mloci poznávají blížící se zemětřesení a někteří ptáci navigují své tisícikilometrové lety podle hvězd,“ vyjmenoval zvířecí schopnosti, které lidem naprosto chybí, František Koukolík. 

Co určuje schopnosti mozku 

Za naši výkonnost a schopnost řešit problémy, ale i přežít a rozmnožit se, vděčíme genům a stavbě a funkci mozkových konektomů, neboli neuronálních sítí velkého rozsahu a interakce obojího s prostředím. A to platí u lidí i u zvířat.  

Čtěte také: Nervová buňka je jako soubor několika počítačů

„Cokoli se stane s DNA mozkových neuronů, se projeví na stavbě a činnosti neuronálních systémů, a tím i v chování. Totéž platí opačně. Cokoli se stane v prostředí, projeví se během 300 milisekund v činnosti DNA mozkových neuronů. Stačí si představit, že jste přišli o životní úspory v důsledku krachu banky. Jakmile to zjistíte, jste během třetiny sekundy v těžkém stresu, ze kterého se budete dostávat měsíce, roky, nebo zbytek života,“ popsal dále František Koukolík.  

Malý mozek, velké schopnosti 

Mravenec - inteligentní bytost - Foto: Fotobanka Pixabay

Mravenec - inteligentní bytostFoto: Fotobanka Pixabay

Posluchač se dále ptal, jak je možné, že například mravenci nebo termiti, kteří mají logicky malinký mozek, vykazují mnohdy nečekanou inteligenci. „Záleží na tom, jak inteligenci definujeme. Inteligence může být cílené adaptivní chování, tedy něco, co přispěje k co nejdelšímu zdravému životu a co největšímu počtu potomků. Další definice praví, že inteligence je obecná duševní dovednost zahrnující schopnost uvažovat, plánovat, řešit problémy a učit se ze zkušenosti,“ vysvětlil Koukolík. 

Pokud tedy chápeme inteligenci jako cílené adaptivní chování, pak jsou termiti a mravenci velice inteligentní bytosti. Navíc je potřeba si uvědomit, že termiti jsou na Zemi už asi 200 milionů let, mravenci 100 milionů let, zatímco náš druh asi 400 – 200 tisíc let.  

Dokonce se dá říct, že v něčem jsou mravenci chytřejší než my. Například v dopravě. „Mravenci i termiti jsou v tomto ohledu inteligentnější než lidé, jejich způsob dopravy totiž neničí ani je ani jejich prostředí,“ doplnil Koukolík. „Bude-li pokračovat současný vývoj, bude s vyšší pravděpodobností naše další existence na Zemi krátká. Inteligence se může proměnit v čistou stupiditu,“ řekl s nadsázkou neuropatolog.  

Páchá lidstvo globální sebevraždu? 

Lidstvo sebe samo i celou planetu nepoškozuje jen nešetrným způsobem dopravy, ale i ničivými válkami se zbraněmi hromadného ničení. „Náš druh je kandidátem na globální Darwinovu cenu. Připomínám, že Darwinova cena se uděluje lidem, kteří se zasloužili o zlepšení lidského genofondu tím, že se z něj vyřadili sami díky vlastní hlouposti,“ uzavřel František Koukolík. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
 

Meteor:

Původní ilustrace Léona Benetta k Ocelovému městu Julese Verna - Foto: Léon Benett

Vernovo Ocelové město jako předzvěst světových válek

 
Průběh zatmění Měsíce a barev v zemském stínu zachycených během úkazu 31. ledna 2018. - Foto: Petr Horálek,  Česká astronomická společnost

Nejdelší zatmění Měsíce pod dohledem Marsu

 
Pět neděl v balóně, první úspěšný román Julese Verna - Foto: Édouard Riou, Wikimedia Commons, Public Domain

Pět neděl v balóně: Verne předpověděl satelitní snímkování

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas