Poslech
Meteor
20. ledna  2018 v 08:04  

Pylová zrna jako svědci historie staré miliony let

Obyčejné pylové zrno podává neobyčejnou zprávu o své době - Foto: Fotobanka Pixabay

Obyčejné pylové zrno podává neobyčejnou zprávu o své doběFoto: Fotobanka Pixabay

Dinosauří kosti, trilobiti i úlomky starodávných šperků a zbraní pomáhají zpřesňovat neznámou minulost života na Zemi. Bohatou studnicí poznatků o dobách dávno minulých jsou ale i obyčejná pylová zrna. Podávají důkaz o tom, co v které době rostlo i o změnách klimatu.

Příspěvky Meteoru 20. 1. 2018
01:01 Pylová zrna svědky změn klimatu
15:47 Leviathan a vznik politologie
20:20 Pavouk skvělým inženýrem
28:45 Každý člověk obsahuje davy
40:38 Zakázané věci v mikrovlnce.

Zkoumání prastarých pylových zrn se věnují experti oboru zvaného palynologie. "Detektivnímu" hledání a analýzám dochovaných pylových zrn se dlouhodobě věnuje dr. Vlasta Jankovská z Botanického ústavu Akademie věd ČR. 

 

Audio

Pylová zrna svědky změn klimatu. Leviathan a vznik politologie. Pavouk skvělým inženýrem. Každý člověk obsahuje davy. Zakázané věci v mikrovlnce.

Přehrát

„Pylová zrna vydrží miliony let, měla jsem sedimenty i z třetihor,“ uvádí v Meteoru Vlasta Jankovská. Pylová zrnka, pylové spory i tzv. nepylové objekty jsou schopné tak dlouho vydržet díky tomu, že mají v buněčné bláně látky odolné vůči klimatickým změnám. Pokud pyl spadne do anaerobního prostředí, bez přístupu vzduchu, tak nezetlí ani ho nezničí mikroby, ale naopak se fosilizují. 

Malí cestovatelé se vzdušnými vaky 

Odolnost pylu se ale liší. Mezi nejrezistentnější se řadí zrno lípy, naopak pylová zrnka habru či modřínu se rozloží dříve. Při formulování závěrů je třeba mít na paměti, že analyzovaná pylová zrna nemusí vypovídat o floře přímo na místě nálezu. Zrnka jsou totiž velmi dobrými cestovateli schopnými uletět obrovské vzdálenosti.  

„Pylová zrna vybavená vzdušnými vaky, třeba jedle, smrku a borovice, urazí vzduchem velkou vzdálenost. Nejdále doletí malé a lehké pylové zrno borovice, naopak větší zrno jedle je pomalejší. To všechno musíme mít my, palynologové, na paměti, abychom mohli správně sestavit pylový diagram. Musíme zkrátka vědět, co se dá od jednotlivých rostlin čekat,“ vysvětluje Vlasta Jankovská. 

Pylová zrna pod elektronovým mikroskopem - Foto:  Dartmouth College Electron Microscope Facility, Public Domain, Wikimedia Commons

Pylová zrna pod elektronovým mikroskopemFoto:  Dartmouth College Electron Microscope Facility, Public Domain, Wikimedia Commons

Prakticky se výzkum dělá tak, že se z půdy odebere vzorek a různými metodami se zkoumá jeho pylové spektrum. Podle něj lze usoudit, z jakého klimatického období ta která část vzorku pochází. 

„Když tam je hodně listnatých dřevin jako jsou lípa, javor, dub, jasan a líska, tak můžeme hovořit o době klimatického optima, kdy bylo obecně vlhčeji a tepleji než dnes. Později se o něco ochladilo a z těch dob nacházíme hlavně smrk, jedli a buk. V tom případě jde o období od zhruba 800 před n. l. až třeba po 4. a 5. století n. l., případně v horských oblastech i 13. století a někde v Krkonoších i 16. století,“ přibližuje odbornice. 

Leckdy se dají najít velmi zajímavé rarity. Třeba v rašeliništi pod třeboňskou pánví objevila dr. Jankovská z dnešního pohledu poměrně exotická pylová zrna: sekvojí a dřevin blízkých tújím a cypřišům. 

Z analýz pylových spekter se dá také poznat, jak v té které době žil člověk, zda se živil jako pastevec nebo zemědělec. Při častých pastvách se rozšiřoval například jitrocel kopinatý a různé trávy, naopak mizí vegetace, kterou ničí pasoucí se dobytek a zůstávají pichlavé rostliny. Jakmile nastoupil člověk-zemědělec, objevují se pylová zrna pšenice, ječmenu, ovsa a dalších obilovin. 

Důkaz o změně klimatu 

Vlastě Jankovské se během její palynologické kariéry podařil pozoruhodný objev, konkrétně v arktických oblastech. 

V severním Švédsku, v Laponsku, analyzovala 2,3 metrů mocný profil a našla v něm vrbu, jalovec, zakrslou i stromovitou břízu. Ve vyšším profilu pak prudce stouplo množství borovicových zrn, které ovšem následně opět vymizely ve prospěch zrn břízy. Bohatší výskyt borovice vypovídá o oteplení klimatu, její vymizení pak o opětovném prudkém ochlazení. 

Po nějaké době se dr. Jankovské dostal do ruky vzorek z ruského severu poblíž hranic s Norskem, u kterého dospěla ke stejným výsledkům. Jakoby se tam v určité době odehrálo něco podobného jako v Laponsku. 

Vysvětlení přineslo později dnes už běžné datování radioaktivní metodou, tedy pomocí uhlíku C14. Díky této metodě se přišlo na to, že borovicové vzorky pocházejí ze stejného období – z doby před 2500 lety. Zřejmě tehdy muselo dojít ke klimatické změně – rychlému ochlazení, které borovice nevydrží, ale bříza s ním problém nemá. 

Vlasta Jankovská svůj objev bohužel nikdy nepublikovala, jen o něm referovala na jedné konferenci na Urale. Zajímavé bylo, že experti z jiného oboru, fyzikové atmosféry, jí tehdy řekli, že i oni nezávisle na jejím výzkumu zjistili ve stejném období možné prudké ochlazení. 

Pár let po objevu dr. Jankovské přišla jiná vědkyně, tentokrát z Finska, s výsledky makroskopické analýzy, které dokázaly, že opravdu ke zmiňované klimatické změně ve studovaném období došlo. Vlasta Jankovská se nakonec přeci jen rozhodla své závěry sepsat do vědeckého článku. Je tedy možné, že se o této podivné klimatické epizodě dozvíme v blízké budoucnosti další informace. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
 

Meteor:

Tropická cyklona - Foto: Fotobanka Pixabay

Větrné rekordy na Zemi

 
Kam asi na zimu poletí tento čáp? - Foto: Fotobanka Pixabay

Sportovci mezi čápy doletí nejdál

 
Vzducholoď Italia - Foto: bundesarchiv.de   , Wikimedia Commons,  CC-BY-SA 3.0

Polární trosečníky zachránila vysílačka, která neměla být na palubě

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas