Poslech
Zprávy
27. ledna  2018 v 09:05  

Místo posledního pobytu spisovatele Karla Poláčka před transportem do Terezína připomíná nová pamětní deska

Poslední pobyt spisovatele Karla Poláčka před transportem do Terezína připomíná nová pamětní deska na domě v pražské ulici Ruská 1024 - Foto: Jana Šustová

Poslední pobyt spisovatele Karla Poláčka před transportem do Terezína připomíná nová pamětní deska na domě v pražské ulici Ruská 1024Foto: Jana Šustová

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu si připomeneme osud významného českého spisovatele židovského původu Karla Poláčka. Místo jeho posledního pobytu v Praze před transportem do Terezína už několik dní připomíná nová pamětní deska.

Poslední roky svého života na svobodě strávil Karel Poláček u své družky Dory Vaňákové v Praze-Vršovicích v domě v Ruské ulici č. p. 1024. Zajímalo mě, jaké vzpomínky na Karla Poláčka slyšel od své maminky Poláčkův vnuk Tomáš Jelinowicz. 

Dům v Ruské ulici č.p. 1024 byl posledním místem pobytu spisovatele Karla Poláčka před transportem do Terezína - Foto: Jana Šustová

Dům v Ruské ulici č.p. 1024 byl posledním místem pobytu spisovatele Karla Poláčka před transportem do TerezínaFoto: Jana Šustová

Tomáš Jelinowicz: „Byl to takový totálně nepraktický člověk, který by si asi ani neuvařil čaj, kdyby žil sám. Byl to takový, jak se dnes říká, kavárenský typ, měl rád intelektuální prostředí, nebyl to manuálně zdatný člověk, ale intelektuál. Nicméně prožil 1. světovou válku v zákopech, zažil velice ostré boje, kde, jak říkal, v Itálii na ně stříleli a kulky se ještě odrážely od skal zpátky do zákopů, byla tam zima a ošklivo, takže prožil i ty nejtěžší časy 1. světové války.“ 

Karel Poláček byl rodák z Rychnova nad Kněžnou, kde v roce 1892 spatřil světlo světa v rodině židovského obchodníka. Právě maloměsto, osudy prostých lidí a povahy židovských obchodníků se staly námětem jeho tvorby. Jeho osud a dílo mnohá léta zkoumá rychnovský kantor Josef Krám. 

Rychnovský kantor Josef Krám a vnuk Karla Poláčka Tomáš Jelinowicz - Foto: Jana Šustová

Rychnovský kantor Josef Krám a vnuk Karla Poláčka Tomáš JelinowiczFoto: Jana Šustová

Josef Krám: „Vždy se uvádělo, že Poláček zemřel v říjnu 1944 v koncentračním táboře Osvětim. Ale nakonec se mi dostalo do rukou svědectví Kláry Baumelové z Prešova a šel jsem po těch stopách. Když to řeknu zkráceně, Poláček potom zemřel až v lednu 1945 v koncentračním táboře Gleiwitz, neboli Gliwice v Polsku. Já jsem o tom mimo jiné mluvil na mezinárodní konferenci o Poláčkovi u nás v Rychnově a od té doby, od 90. let, se to potom přejalo a uvádí se to.“ 

Do transportu do koncentračního tábora se Karel Poláček údajně přihlásil dobrovolně kvůli své družce Doře. 

Josef Krám: „Teď jsme blízko domu v Ruské ulici číslo 118 v Praze, odkud Karel Poláček šel do koncentračního tábora. V tomto případě to bylo na začátku července 1943. On šel do Terezína spolu s Dorou Vaňákovou, což byla doktorka práv. A potom, když dostala příkaz, aby šla do transportu do Osvětimi, údajně měl Poláček říct, že tam půjde s ní. Ale bohužel to dopadlo jinak – ona tam zemřela, a on potom šel do dalšího pobočného tábora do Hindenburgu a potom do Gleiwitzu.“ 

Za holocaustu byli vyvražděni všichni příbuzní Karla Poláčka. Přežila jen jeho dcera Jiřina, které Dora Vaňáková zařídila výjezdní povolení do Anglie. Jak se jí tam vedlo, vypráví její syn Tomáš Jelinowicz. 

Účastníci odhalení pamětní desky spisovatele Karla Poláčka - Foto: Jana Šustová

Účastníci odhalení pamětní desky spisovatele Karla PoláčkaFoto: Jana Šustová

Tomáš Jelinowicz: „Říkala, že v Anglii to bylo těžké kvůli náletům, několikrát těsně unikla smrti. Pracovala tam chvíli jako ošetřovatelka a potom byla v redakci pro českou vládu, takže poznala dost lidí z exilové vlády. Takže tam přežila válku, setkala se s mým otcem, vzali se tam. Po válce se vrátili zpátky do Prahy a první věc bylo, že nebyly byty. I když tisíce Němců byly odsunuty, pro nekomunisty tehdy nebyly byty, takže žili v nějaké noclehárně. Poté dostali byt tady ve Vršovicích v Přípotoční ulici, takže tady bydleli a tady jsem se narodil.“ 

V roce 1968 pak rodina emigrovala do Kanady. 

Autor:  Jana Šustová
 

Zprávy:

Aron ha-kodeš v Horní synagoze v Mikulově - Foto: Jana Šustová

V Mikulově je architektonicky zajímavá synagoga a třetí největší židovský hřbitov v Česku

 
Pinkasova synagoga v Praze - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Expozici v pražské Pinkasově synagoze doplňují nové výstavní prvky v exteriérech a digitální prezentace v interiéru

 
PhMr. Richard Teichmann založil v Karlových Varech výrobnu kosmetických a léčivých přípravku Carlotherm - Foto:  Vřídlo, v.d.

V předválečném Československu působilo několik set židovských farmaceutů

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Věda | Kultura | Příroda | Historie | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas