Poslech
Dnešní Plus
24. ledna  2018  

Samoléčivý beton hledá inspiraci v lidském těle. Drobné praskliny zahojí houba

Klíčovou roli v novém betonu hraje houba s latinským názvem Trichoderma reesei - Foto: Fotobanka Pixabay

Klíčovou roli v novém betonu hraje houba s latinským názvem Trichoderma reeseiFoto: Fotobanka Pixabay

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Když spojíte speciální druh houby a beton, vznikne ekologické a levné řešení, jak opravit malé praskliny staveb a předejít nákladným opravám. Takzvaný samoléčivý beton představili vědci z Binghamtonské univerzity v New Yorku, kteří se pro svůj nápad inspirovali lidským tělem.

Klíčovou roli v novém betonu hraje houba s latinským názvem Trichoderma reesei. Spory této houby jsou i s živinami přimíchány do betonové směsi. Houba pak v betonu spí, ale jen do doby, než se objeví první mikroprasklina. S ní se totiž k houbě dostane kyslík a voda. Trichoderma reesei pak začne klíčit a produkovat uhličitan vápenatý, který malé prasklinky zacelí a houba opět upadne do klidového stádia, a tak pořád dokola. 

Koncept samohojícího se betonu ale není úplně nový, vědci už dříve představili beton, kde praskliny hojí nikoli houby, ale bakterie. Na tomto řešení pracují v současnosti i čeští odborníci a i oni se, jako jejich zahraniční kolegové, potýkají s mnohými problémy. 

„Neumíme pořádně ochránit bakterie v prvotním stádiu hydratace betonu. My umíme aplikovat bakterie s živným roztokem a dalšími potřebnými látkami na povrch, takže oprava povrchů betonových konstrukcí není problém, ale kdybychom si to představovali v reálu, in situ, že bychom třeba do betonových základů dali bakterie se vším, co potřebují, tak tento fenomén ještě není pořádně vyzkoumán a jsou tam nějaké problémy,“ popisuje odborná asistentka z katedry pozemních staveb Fakulty stavení ČVUT Pavla Ryparová. 

Přežití v mikrokapsulích 

Mikroorganismům, ať už sporám hub nebo bakteriím, umožňují přežít v betonu tzv. mikrokapsule. V betonu ale samozřejmě nedokáže přežít každý organismus. Většině z nich totiž dělá problém vysoké PH betonu, které dosahuje až 12 stupňů. Na vybrané organismy, které jsou odolné vůči takovému prostředí, pak ale čekají další nástrahy. 

„Ve chvíli, kdy hydratují a vznikají hydratační produkty v betonu, tak je tam velká objemová změna a většina bakterií, ať už jsou ve sporách, nebo v mikrokapsulích, je rozdrcena. Takže v tuto chvíli potřebujeme vyřešit, jak dát bakterie do mikrokapsulí, kde by měly živiny a všechny potřebné věci, a přežily ty prvotní vysoké tlaky, které tam vznikají,“ popisuje Ryparová. 

Trichoderma reesei - Foto: Wikimedia Commons, Public domain,  US Department of Energy Office of Science

Trichoderma reeseiFoto: Wikimedia Commons, Public domain, US Department of Energy Office of Science

A stejné problémy řeší i američtí výzkumníci, kteří se teď zaměří na úpravy, které by houbě Trichoderma reesei pomohly přežít v drsném prostředí betonu. 

Právě okem neviditelné praskliny jsou nejzrádnější a jsou spouštěčem větších a závažnějších problémů. Mikrotrhliny se vlivem vnějšího prostředí zvětšují a bez včasné a správné péče mohou zasáhnout například kovové výztuže staveb. K těm se poté dostane voda, kyslík a oxid uhličitý a konstrukce začne korodovat, což může způsobit obrovské problémy s celou infrastrukturou. 

Následná celková oprava je pak velice náročná a především finančně nákladná. Podle vědců by se samohojící beton mohl uplatnit například v jaderných elektrárnách, které beton používají pro odstínění záření a kde jeho poničení představuje velké riziko. 

Vedoucí výzkumu, Congrui Jinovou, vždy fascinovala zázračná schopnost těla hojit nejrůznější poranění, od modřin a škrábanců, po řezné rány a zlomeniny. A tak si řekla, zda by podobnou schopnost nemohl mít i beton. Jak už jsme ale naznačili, teprve další výzkum ukáže, zda se samoléčivý beton skutečně stane součástí staveb budoucnosti. 

Autor:  Tereza Šťastná, Jana Přinosilová
 

Dnešní Plus:

„V tuto chvíli je zbytečné ty protesty dál dělat, protože tím trpí celá Praha a naštve to všechny. Je to nátlak, který je nefér vůči všem ostatním Pražanům,” myslí si Filip Humplík - Foto:  ČTK, Ondřej Deml

Blokáda Prahy se mi nelíbí, ale taxikáře chápu, říká zastupitel Humplík (ODS)

 
„Výměna ředitele poštu destabilizuje. A není jisté, zda záhy nenastoupí jiný ministr, který bude mít jinou představu než Lubomír Metnar,“ varuje Petr Holub - Foto: Filip Jandourek

Odvoláním ředitele ministr destabilizoval Českou poštu. Státu chybí vize, tvrdí komentátor

 
Fanoušek může být na sportu i závislý - Foto:  ČTK/AP

Při fandění si povolujeme emoce. Při olympiádě se identifikujeme s národem, říká psycholožka

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas