Poslech
Dnešní Plus
11. srpna  2017  

Vědcům se narodila selata s upravenou DNA. Přiblížila je k možnosti transplantace prasečích orgánů lidem

Sele - Foto:  PublicDomainPictures

SeleFoto:  PublicDomainPictures

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Vědci překonali jednu z velkých překážek pro transplantace prasečích orgánů lidem. Povedlo se jim totiž přivést na svět selata s upravenou DNA.

Tento kousek se podařil vědcům ze společnosti eGenesis v americkém státě Massachusetts. Z prasečí DNA odstranili retrovirus, potenciálně nebezpečný pro člověka. Podle výzkumu, který autoři představili v prestižním vědeckém časopise Science, použili pro odstranění rizikových genů technologii zvanou CRISPR. Ta funguje jako jakési nůžky, díky nimž je možné vystřihnout nežádoucí části DNA. 

Transplantace zvířecích orgánů zůstává samozřejmě i nadále také problémem etickým. Byť už dnes někteří pacienti dostávají třeba vepřové nebo hovězí srdeční chlopně.

Dalším krokem, ke kterému vědci přistoupili, bylo klonování a využili pro ně stejnou metodu, díky které se mohla narodit slavná ovce Dolly. Celá tato metoda je založena na implantování zárodků do dělohy matky. V ní se paky plody vyvinou a samice, v tomto případě prasnice, mláďata běžným způsobem porodí. 

Proč jsou prasečí orgány vhodné pro člověka?
Je to především díky jejich velikosti. Srdce, ledviny, játra nebo plíce vepřů jsou přibližně stejně velké jako ty lidské. V minulosti lékaři zkoumali možnosti využití orgánů zvířat, která jsou nám geneticky bližší – tedy šimpanzů – ale později se právě kvůli rozměrům zaměřili na prasata.

Celkem 37 malých vepřů ale samozřejmě zatím neposlouží pro záchranu lidských životů. Vědci je nejdřív musí důkladně sledovat, aby odhalili případné dlouhodobé efekty celého postupu. Podle autorů studie lze ale stávající pokrok považovat za velký úspěch. Dřív totiž existovaly pochyby o tom, jestli jsou takto „vypěstovaná“ prasata vůbec životaschopná. 

Největší překážkou pro uvedení těchto transplantací do praxe je to, jak získat prasečí orgány, které by imunitní systém člověka neodmítl. K tomu ostatně občas dochází i v případě, že pacient dostane orgány od lidského dárce. Řešení tohoto problému bude podle pracovníků americké firmy eGenesis složitější, než upravit prasečí geny. 

Autor:  Ondřej Klapal
 

Dnešní Plus:

„Rozdíl mezi zdravým a nemocným člověkem se projevuje různým tvarem takzvané Maxwellovy skvrny," tvrdí vědec - Foto: Fotobanka Pixabay

Dyslexie souvisí s vadou očí, tvrdí francouzští vědci. Nemocí trpí asi 10 procent populace

 
Jaromír Jágr bude lákat zejména turisty z Číny. Lákat turisty do Česka se podle Pangráce daří. „Cestovní ruch nám roste v řádech desítek procent, výrazně v Asii," říká - Foto:  ČTK/AP

Jágr do Kladna, Gott do Plzně. Kampaň za desítky milionů korun láká turisty do rodišť hvězd

 
Ve filtrech zůstávají látky jako kyanovodík, amoniak nebo fenol, které jsou toxické právě třeba pro vodní organismy - Foto:  pixabay.com,  CC0 License

Vajgly se stávají globálním problémem. Otravují oceány, hynou kvůli nim ryby

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2017 Český rozhlas