Poslech
Dnešní Plus
5. února  2018  

Zvířata zlenivěla, člověk jim staví do cest překážky, dokazuje rozsáhlá studie

V oblastech, kde krajinu přetváří člověk, toho zvířata nachodí méně - Foto: Martin Mecnarowski, GNU General Public License, verze 1.2

V oblastech, kde krajinu přetváří člověk, toho zvířata nachodí méněFoto: Martin Mecnarowski, GNU General Public License, verze 1.2

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Rozsáhlý výzkum, na kterém se podílela více než stovka odborníků z celého světa, ukazuje, že čím větší vliv má člověk na krajinu, tím menší vzdálenosti překonávají místní zvířata. Převážně jde o velké savce. Pohyb zvířat v krajině je přitom pro přírodu poměrně zásadní. Má totiž vliv třeba na rozmnožování rostlin, ale také na genetiku samotných živočichů.

Vědci a ekologové na tuto problematiku již nějakou dobu upozorňují a mluví přitom hlavně o fragmentaci krajiny – tedy vytváření překážek, které zvířata nejsou schopna překonávat, a zůstávají tak na menších plochách. 

Zatímco dosavadní výzkumy se ale věnovaly jen určitým oblastem, aktuální studie popisuje chování zvířat po celém světě. A mimo jiné ukazuje, že problematická není jen výše zmíněná fragmentace krajiny. Zvířata se méně pohybují i tam, kde fyzické překážky pro přesun nejsou. 

Výzkum probíhal na 57 druzích suchozemských savců. Na osm set jedinců bylo opatřeno GPS lokátory, které kontrolovaly jejich pohyb.

Obydlené oblasti totiž skýtají více potravy i úkrytů před predátory, což zvířatům umožňuje pohodlnější život i v omezeném prostoru. Ze získaných dat vyplývá, že v kulturní krajině zvířata nachodí jen asi třetinu nebo polovinu toho, co v krajině člověkem nedotčené. Vědci dokonce narazili i na místa, kde byl rozdíl až desetinásobný. 

V pohybu přes překážky jako jsou dálnice, pomáhají zvířatům speciální přechody, takzvané ekodukty. Docent Pavel Hulva, zoolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale upozorňuje, že ne na všech místech mají podobné přechody smysl. 

„Často se probírá třeba situace na obchvatu Prahy, kde je řada ekoduktů v takových místech, kde to není úplně vhodné. Přechody jsou tam, kde je kolem nějaká zastavěná krajina, což znamená, že zvířata je nemohou příliš často využít. Pokud jsou ale v takových oblastech, kde zvířata často procházejí, smysl to má. Takovým příkladem může být třeba dálnice D1 na Vysočině,“ říká. 

Podle Pavla Hulvy se západní společnosti obecně příliš nedaří skloubit technický rozvoj se zachováním prostupnosti krajiny. Do určité míry by prý přitom bylo možné prostupnost zachovat rozumným plánováním při rozvoji infrastruktur s využitím členitosti krajiny. 

Autor:  Daniel  Mrázek
 

Dnešní Plus:

„V tuto chvíli je zbytečné ty protesty dál dělat, protože tím trpí celá Praha a naštve to všechny. Je to nátlak, který je nefér vůči všem ostatním Pražanům,” myslí si Filip Humplík - Foto:  ČTK, Ondřej Deml

Blokáda Prahy se mi nelíbí, ale taxikáře chápu, říká zastupitel Humplík (ODS)

 
„Výměna ředitele poštu destabilizuje. A není jisté, zda záhy nenastoupí jiný ministr, který bude mít jinou představu než Lubomír Metnar,“ varuje Petr Holub - Foto: Filip Jandourek

Odvoláním ředitele ministr destabilizoval Českou poštu. Státu chybí vize, tvrdí komentátor

 
Fanoušek může být na sportu i závislý - Foto:  ČTK/AP

Při fandění si povolujeme emoce. Při olympiádě se identifikujeme s národem, říká psycholožka

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas