Poslech
Dokument
3. ledna  2018  

Po stopách „valašského Edisona“ – politika, vynálezce a vlastence Josefa Sousedíka

„Valašský Edison“ Josef Sousedík - Foto:  Muzeum regionu Valašsko, Public domain, Wikimedia Commons

„Valašský Edison“ Josef SousedíkFoto:  Muzeum regionu Valašsko, Public domain, Wikimedia Commons

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Co všechno lze dokázat za pomoci psacího stolu, ořezané tužky a logaritmického pravítka? Neuvěřitelný osud vynálezce, továrníka a odbojáře Josefa Sousedíka se musel vejít do padesáti let života.

Narodil se 18. prosince roku 1894. Vsetínsko byl chudý kraj a nepřekvapí, že v rodině Sousedíkových se sedmi dětmi často děti musely čekat jedno na druhé, aby mohly jít ven. Dětské zimní boty byly údajně v rodině jen jedny.  

Jakmile trochu povyrostl, šel do učení do známé nábytkářské továrny Thonet. Nebavilo ho to, propustili ho a musel zkusit štěstí jinde, v elektrotechnické továrně bratří Bubelů, kde se vyučil nástrojářem a elektromontérem. Elektřina ho ovšem chytla okamžitě a natrvalo. Cítil v ní možnost od základů změnit svět a ušetřit lidem dřinu. Jako samouk si ostatně už od dětství doma sestavoval nejrůznější elektrická „udělátka“. 

Nikdo netušil, že z kluka jednou vyroste největší soukromý zaměstnavatel města Vsetína, který bude dávat práci stovkám lidí z celého okolí. V rekordně krátkém čase vybudoval Josef Sousedík ve dvacátých letech ve Vsetíně továrnu na elektromotory a svým postavením brzy znamenal pro kraj totéž co v nepříliš vzdáleném Zlíně Tomáš Baťa. 

Sousedíkův hybridní elektromobil z roku 1927 - Foto: Jiří Kohutka, Josef Košťál

Sousedíkův hybridní elektromobil z roku 1927Foto: Jiří Kohutka, Josef Košťál

První elektromobil z roku 1927 

Škála Sousedíkových patentů a vynálezů dnes bere dech. Už v roce 1927 například sestrojil hybridní elektromobil, v němž jezdil do práce. Do sériové výroby se nedostal, ale to bylo pro mnohé jeho vynálezy typické. Sousedíka v první řadě zajímalo, zda a jak věci fungují, naopak slabinu bychom dnes mohli najít v jeho schopnosti prodat svůj úspěch. 

Nástup nacismu v Německu sledoval Sousedík s velkými obavami a mnoho svých vynálezů přestal postupně zveřejňovat a patentovat, protože tušil, že by se mohly dostat do nepravých rukou. Ohrožení vlasti považoval za věc každého jednotlivce a začal dávat dohromady lidi ochotné jít do konfliktu s nepřítelem. Po vzniku Protektorátu se pak Josef Sousedík stal hlavou odbojové skupiny, která měla až dva tisíce členů! Odbojové aktivity sám financoval. 

15. prosince 1944 se okno v tehdejším sídle gestapa na vsetínském Horním náměstí se stalo němým svědkem finálního dramatu – když Sousedík během výslechu na chvíli osaměl s gestapákem Franzem Kernerem, pokusil se situaci zvládnout sám, svého hlídače napadl a ještě se mu podařilo vyšvihnout se na okenní parapet. Seskočit už nestihl – Kernerova pistole byla rychlejší. 

Autor:  Jan Sedmidubský
 

Dokument:

Helena Medková a Ivan Medek v roce 1979 ve Vídni - Foto: rodinný archiv Heleny Medkové

Neodpovíte-li, pochopím. Kapitola ze života Ivana Medka a Karla Ančerla

 
Básník Jan Zahradníček - Foto:  ČTK,  autor neznámý

Jak čestný a citlivý dozorce zachránil literární poklad

 
Co je brutální, je násilné. Ale architekti, kteří tvořili brutalistní stavby, hledali přirozenost - Foto: Miroslav Buriánek

Dokument: Kdo se pře o osud Transgasu?

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas