Poslech
Názory a argumenty
29. prosince  2017  

Luboš Palata: Čtvrtstoletí střední Evropy, za které se nemusíme stydět. Zatím

Po 25 letech budu zase trávit Silvestra v Bratislavě - Foto:  Archív Kancelárie Národnej rady Slovenskej republiky

Po 25 letech budu zase trávit Silvestra v BratislavěFoto:  Archív Kancelárie Národnej rady Slovenskej republiky

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Po 25 letech budu zase trávit Silvestra v Bratislavě. Před tím čtvrt stoletím jsem nebyl ani obzvlášť smutný, ani příliš veselý. Přece jen se mi rozpadal stát, v kterém jsem strávil přes 20 let svého života.

Ale na druhou stranu, drtivou část z něj jsem prožil v husákovském Československu, státu, na který člověk nemohl být za co hrdý, protože to byl stát stagnující, pomalu zahnívající, o němž jsem i já přemýšlel, zda by z něj nebylo lepší utéct. Ale zkuste si utéct jako mladý český básník do jiné země. 

Přemýšlím, zda je možné být hrdý na zem, kterou tady máme těch minulých 25 let. Na Česko, které nám tady zbylo z Československa a říkám si, že vlastně ano. Nevybudovali jsme tady sice nic velkého, ale tu svoji zemi jsme dali do pořádku tak, že se v ní sice nežije skvěle, ale žije se tu slušně, na světové i evropské poměry.  

Ale přestože ekonomické křivky ukazují něco jiného, zdá se mi, jakoby se znovu dostavovala ona plíživá stagnace, snahy o návrat zpátky, jako bychom si zase přestávali vážit svobody, demokracie, dvou velmi nesamozřejmých věcí, které tady máme. 

Slováci si normálního, demokratického státu váží dodnes, byť z toho, že mají za premiéra zrovna Roberta Fica nejsou mnozí nadšeni - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  EU2016 SK

Slováci si normálního, demokratického státu váží dodnes, byť z toho, že mají za premiéra zrovna Roberta Fica nejsou mnozí nadšeniFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, EU2016 SK

V tom máme v zemích, kterým říkáme visegrádské, své předběžce. První si to vyzkoušeli v době mečiarismu Slováci. A ty čtyři roky před osvobozujícími volbami v roce 1998 byly tak strašné, že Slováky naučili si normálního, demokratického státu vážit dodnes, byť z toho, že mají za premiéra zrovna Roberta Fica nejsou mnozí nadšeni. 

Nectí se jiný názor, ukazuje se pěstí 

Když se však podívají přes Dunaj a přes Tatry, tak vidí, že by mohlo být daleko, daleko hůř. Je paradoxem dějin, že právě bojovníci proti totalitě, kterými Viktor Orbán i Jaroslaw Kaczynski skutečně byli, jsou těmi, kdo začali svobodu a demokracii znovu omezovat a ohýbat. Tak, aby se jim možná snadněji, možná déle vládlo. 

Vymysleli heslo „liberální demokracie“, která je prý překonaná a místo ní je třeba zavést nový systém. Sice mu neříkají diktatura, ani monarchie, stále chtějí zůstat v Evropské unii, ale vládnout si chtějí podle vlastních pravidel, která prostě už plně demokratická ani svobodná nejsou. 

Je mi z toho smutno a mám obavy z toho, jak ozvěna z Varšavy a Budapešti už doléhá do Prahy, jak i tady se derou k moci politici, pro které jsou dosavadní pravidla a demokratické obyčeje jen nepotřebným harampádím v jejich cestě k moci a jejímu pokud možno co nejsilnějšímu a nejdelšímu držení.  

Luboš Palata: I u nás nastává doba, kdy se s těmi, kteří s vámi nesouhlasí, nediskutuje, nehledá se kompromis a nectí se jiný názor - Foto: Radko Kubičko

Luboš Palata: I u nás nastává doba, kdy se s těmi, kteří s vámi nesouhlasí, nediskutuje, nehledá se kompromis a nectí se jiný názorFoto: Radko Kubičko

Že i u nás nastává doba, kdy se s těmi, kteří s vámi nesouhlasí, nediskutuje, nehledá se kompromis a nectí se jiný názor, ale ukazuje se jim pěstí, co je čeká. 

Až budu stát na Silvestra na nábřeží Dunaje, budu si z dovolením přát, aby se i těch dalších 25 let podobalo tomu minulému čtvrtstoletí. Jak u nás, tak v celé té naší střední Evropě. Se všemi jeho vzlety pády, se všemi plusy i minusy. Protože to byla doba, za kterou se nemusíme stydět. 

Autor je redaktorem MF DNES 

Autor:  Luboš Palata
 

Názory a argumenty:

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek podruhé vstoupili do téže řeky - Foto:  ČTK, Ondřej Deml

Petr Hartman: Čapí hnízdo dostalo Babiše s Faltýnkem podruhé do téže řeky

 
Andrej Babiš si nedopřál k tak závažné věci více času? - Foto:  ČTK, Ondřej Deml

Ondřej Konrád: Předem jistá nedůvěra

 
Gita Zbavitelová: Výzva Ústřední rady OOP ke zrušení uznání Izraele nebude patrně nikdy naplněna - Foto: Khalil Baalbaki

Gita Zbavitelová: Mahmúd Abbás „přišel o rozum“ a pohřbil mírový proces

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas