Poslech
Folklor
20. prosince  2017 v 19:04  

Devatero chodů štědrovečerních hodů

Štědrovečerní stůl - Foto:  Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Štědrovečerní stůlFoto:  Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Štědrovečerní večeře tradičně začínala v okamžiku, kdy na obloze vyšla první hvězda. Hostina o Štědrém večeru měla obvykle několik chodů. Říka­lo se, že jich má být devatero. Hojnost spo­čívala především v pestré skladbě pokrmů.

Není Kuba jako kuba 

Tradiční venkovská večeře začí­nala kouskem chleba nebo domácí oplat­kou s medem, česnekem nebo různými bylinami, kterým se přičítala ochranná moc. Pak se podávala polévka, nejčastěji hrachová, čočková či houbo­vá, později i rybí. Hlavním jídlem bývaly zapečené nákypy s houbami, známé jako hubník nebo kuba. Černý kuba se připravoval výhradně z tmavých hřibů. 

Sladká muzika 

Starým ob­řadním pokrmem byly také kaše, například prosná, jáhlová, krupičná nebo hrachová. Nezbytnou součástí večeře bylo i sušené ovoce, někdy vařené či jinak upravované, pod názvem muzika. To vše doplňovala ja­blka a ořechy. Pilo se pivo a pálen­ka, později čaj nebo punč s vánočkou či zá­vinem. 

Obžerná večeře 

Štědrovečerní menu podle starých církevních nařízení nemělo nabízet maso ani alkohol, přece jen jde ještě o večeři postní. Už středověké prameny však hojně obsahují stesky na nepo­slušný lid, který o Štědrém dni pije a požívá maso. Na Moravě takové večeři říkávali hojná, tučná nebo obžerná

Obřadní pečivo 

Výjimečné místo mezi štědrovečerními pokrmy má dodnes sváteční pečivo. Těsto přejímalo podoby zvířat, sym­bolů slunce a plodnosti. Jeho přípravu doprovázely různé pověry: Hospodyně měla používat výhradně mouku z vlast­ní úrody. Při zadělávání těsta otírala ruce o stromy, aby dobře plodily. Voda z díže, v níž se zadělávalo, se dávala dobyt­ku, aby byl zdravý a krávy dobře dojily. Po­kud se pečivo nepodařilo, připálilo se nebo prasklo, znamenalo to neštěstí či smrt v rodině. Do zvlášť pečlivě připravovaného chleba se zapékaly peníze, česnek, někde přidávali svěcenou vodu. 

Právo hospodáře 

Po celé svátky zůstávalo pečivo na stole. Jako první ochut­nal hospodář jako záruka dob­ré úrody. Drobky se schovávaly jako pro­středek proti nemocem, někde se dávaly dobytku nebo vhazovaly do ohně. Také studny dostaly svůj díl, aby měly čistou vodu. Trochu jídla hospodář zahra­bal ke kořenům stromů v sadu a někde dávali i úplatek myším, aby v nastávajícím roce neničily obilí. 

Zdroj - literatura:
Alena Vondrušková: České zvyky a obyčeje. Praha 2004
Eva Večerková: Obyčeje a slavnosti v lidové kultuře. Praha 2015
Stanislav Brouček, Richard Jeřábek: Lidová kultura, Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Praha 2007
Autor:  Zdeněk Vejvoda
 

Folklor:

Klarinet - Foto: Fotobanka Pixabay

Bratři Frišholcové z Trhanova - klarinetisté, na které Chodsko nezapomíná

 
Jmelí - Foto: Fotobanka Pixabay

Jmelí léčivé a legendami opředené

 
Ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska jsou snímky zachycující plzeňské vánoční stromy v domácnostech Plzeňanů - Foto:  Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Od vrkoče k vánočním chvojkám a stromečkům ve staré Plzni

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas