Poslech
Folklor
11. října  2017 v 19:04  

Hnětýnky, zvance a „pěkná hodinka“ k tomu - posvícení na Plzeňsku si naši předci uměli užít

Připomeňte si s námi posvícenské zábavy našich předků, které se konaly o neděli blízké svátku svatého Havla, 16. října - Foto: Bohumil Jakoubě

Připomeňte si s námi posvícenské zábavy našich předků, které se konaly o neděli blízké svátku svatého Havla, 16. říjnaFoto: Bohumil Jakoubě

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Zábavy a tzv. „pěkné hodinky“ s hudbou a tancem se na plzeňském venkově podobně jako jinde v Čechách pravidelně konaly u příležitosti posvícení, výroční slavnosti posvěcení místního kostela.

Císařské hody 

V roce 1786 rozhodl císař Josef II. zvláštním dekretem o sjednocení oslav ve všech zemích rakouské monarchie na třetí říjnovou neděli a po ní následující pondělí. Protože je tento termín blízký svátku sv. Havla, bylo nové posvícení nazýváno havelské nebo císařské. Mnohé obce ale nařízení nerespektovaly a postupně se vrátily k původní tradici oslav vlastních patronů, nebo dokonce šalamounsky slavily posvícení dvojí. 

Hnětýnky a zvance 

Spisovatelka Amalie Kožmínová v souvislosti s havelským posvícením v Dolanech u Plzně uvádí: „Trachtina strojila se vždy veliká a kroj do kostela oblékl se nejparádnější. Muzika v hospodě hrávala celé dva dny, protože v pondělí po posvícení držela se ve vsi pěkná hodinka.“ 

Posvícení v minulosti slibovalo především hlučné hodování a veselé zábavy. Zároveň se jednalo o nejvýznamnější obecní a také důležitou soukromou, rodinnou slavnost. Předcházel jí pečlivý úklid také a chystání hostiny pro široké příbuzenstvo. Připravovala se posvícenská husa a obřadní pečivo (na Plzeňsku nejčastěji hnětýnky) a jako sladká pozvánka koláče, příznačně nazývané zvance. 

Pěkná hodinka 

Řídící učitel Josef Hylák popsal posvícenskou zábavu v rodných Němčovicích v 90. letech 19. století: „O posvícenské neděli se večer jde do hospody, kde právě počíná tanec. Tančí se obyčejně do rána. Ráno v pondělí dá hostinský umýti podlahu v tančírně. Kolem jedenácté dopoledne počne pěkná hodinka, čili krátce pěkná, k níž tanečníci, celá ves, sejdou se v nejlepších svátečních šatech. Uprostřed tančírny hoří lampa. Pěkná končí as ve dvě až tři hodiny s poledne. Pak jde mládež se převléci do šatů méně pěkných, hned přijde zpět do hospody a tančí se dále. Vyjma přestávky za soumraku, kdy chasa jde k večeři a poklidí si dobytek, tančí se neustále až do noci, někdy déle, někdy kratšeji. Večer za přestávky chodívají muzikanti po vsi, aby od hospodyň dostali nějaký kus masa a napít piva.“ 

Pověry při posvícenecké muzice:
Která holka o pěkné jde první do kola, vdá se toho roku.
Kdo při jídle zpívá, dostane bláznivou ženu.
Když i přes přísný zákaz přišla k muzice žena-šestinedělka, vobhlídla mužské a ti se pak seprali.

Dýšinské posvícení  

Podle kronikářských záznamů Antonína Škabry z Dýšiny ze 70. let 19. století se už v sobotu před posvícením sjížděli do vsi komedianti a kramáři. V neděli ráno se domácí i přespolní účastnili mše, na které kromě varhan účinkovali ještě hráči na smyčcové nástroje, lesní rohy, trubky a kotle. Následoval rodinný posvícenský oběd. 

Kolem druhé hodiny odpoledne se ohlásila hudba, která nejprve zahrála na faře, pak před hospodou a nakonec v sále až do šesté večerní, kdy nastala přestávka na večeři. Večer přišli hospodáři s hospodyněmi. Hudebníci vytroubili sólo pro ženaté a pro hosty a tancovalo se až do rána. 

Pán – nepán 

Doudlevecký učitel František Kraus dokládá, že ještě na přelomu 19. a 20. století „ve vsi v pondělí dopoledne chodili hoši s košem v ženských šatech – podobně jako o masopustě – od stavení ke stavení, sbírajíce koláče a pečené husy. Tak obešli celou ves, načež s kořistí usadili se v hospodě a tam jedl pán nepán.“ Při západu slunce se o posvícení v německých vsích na Plzeňsku občas provozovalo také obřadní stínání kohouta. 

Autor:  Zdeněk Vejvoda
 

Folklor:

Olga Runtová – Vzpomínky - Foto:  Muzeum Dr. Bohuslava Horáka Rokycany

Vzpomínky malířky starých Rokycan Olgy Runtové

 
Škapulíře na právě probíhající výstavě „Lidová zbožnost na Plzeňsku" - Foto:  Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

„Škapulíře“ chránily proti nemocem i čarodějnicím. Proč dnes muzejní pracovníci váhají s jejich otevřením?

 
Zveme k poslechu ohlédnutí za letošním 21. Mezinárodním folklorním festivalem CIOFF PLZEŇ 2017 - Foto: Jan Zeman,  MFF CIOFF PLZEŇ

Festivalová atmosféra – ta se musí zažít!

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2017 Český rozhlas