Poslech
Folklor
31. ledna  2018 v 19:04  

Za zápisníku chrásteckého kronikáře: obecní pastýři

Chrást. Pohlednice z roku 1905 - Foto: autor neznámý

Chrást. Pohlednice z roku 1905Foto: autor neznámý

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Obec Chrást leží severovýchodně od Plzně, sevřena mezi řekami Klabavou a Berounkou. Poprvé je připomenuta v listině krále Vác­lava I. z roku 1242. Za historií obce se ohlíží Zbyněk Blaheta v publikaci s názvem Chrást a podtitulem Ze zápisníku kronikáře. Přináší kromě jiného řadu vzpomínek a postřehů o obecních pastýřích.

Obecní pastýři bývali kdysi téměř v každé obci. Měli řadu povinností, ale také svá práva. Většinou bydleli v obecním domku, tak zvané pastušce. Zpravidla přízemní rou­bená nebo zděná stavba stávala na návsi nebo na konci vesnice, vnější úpravou i inte­riérem byla podobná příbytkům domkářů. Nechyběl zde ani chlév pro obecního býka, kozla nebo kance. 

Na pastvu, pak košťata a zajíci 

Brzy ráno prošel pastýř obcí a přitom troubil na pastýřskou troubu nebo práskal bičem. Od vrat statků se k němu sbíhaly skupinky zvířat, většinou ovcí. V letním obdo­bí, kvůli polednímu horku, zavedl dobytek do stínu stromů. Krávy se pásly dvakrát denně, okolo poledne je bylo nutné zahnat domů na dojení. Navečer už lidé na zvířata čekali a jejich návrat do daleka prozradilo cinkání zvon­ků. 

Pastýřské trouby - Foto: Zdeněk Vejvoda

Pastýřské troubyFoto: Zdeněk Vejvoda

Pastýřské trouby

Pastva probíhala od časného jara do zimy a ve větší míře se udržovala až do první světové vál­ky. Určitou dobu pokračovala dokonce i po založení zemědělských družstev. Povinnosti obec­ního pastýře bývaly různé. Kromě běžných činností každý rok odváděl určitý počet košťat, která pletl v zimě. Měl nadhánět za­jíce při honu, či držet noční hlídky. 

Sejpka 

Ku pomoci měl pastýř ovčáckého psa a většinou pásly i jeho děti. Dobytek vyháněli na obecní i selské pastviny, lada a úhory, po žních na strniska a po otavách i na louky. Dbali, aby dobytek nezaběhl do škody a nepřišel k úrazu. K večeru přiháněli stádo zpět na náves a dobytek se většinou sám odděloval a směřoval do vrat svého hospodáře. Za své služby dostával pastýř nevelký plat na penězích a pro obživu od jednot­livých hospodářů tak zvanou „sejpku", od kusu dobytka smluvené množství obilí, ponejvíce žita, někde při pečení bochník chleba a nějaké při­lepšení na svátky. 

Zdroj:
Zbyněk Blaheta: Chrást. Ze zápisníku kronikáře. Obec Chrást 2014.

Autor:  Zdeněk Vejvoda
 

Folklor:

Obraz svatého Valentýn v kostele Nejsvětější Trojice v Krašići - Foto: Fotobanka Profimedia

Šťastný - nešťastný Valentin

 
Ocelorytina z roku 1863, znázorňující šest žen ve vycházkových šatech typických pro období druhého rokoka - Foto:  Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Všeho do času… (1788 – 1918). Nová výstava odhalí i zajímavé proměny dámské módy

 
Dudák a výrobce dud Jaromír Konrady ve své diíně v Plzni - Foto: Michaela Vondráčková

Vzácnost v dudařské dílně: volské rohy!

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas