4. března  2013 v 09:07  

Příprava skleníku na výsev a výsadbu

Sbírkové skleníky Výstaviště Flora - Foto: Aleš  Spurný

Sbírkové skleníky Výstaviště FloraFoto: Aleš Spurný

Jak nejlépe připravit skleník na novou výsadbu? Hovořili jsme se stálým spolupracovníkem Dvojky Janem Kopřivou. Více v neuatorizovaném a needitovaném přepisu poradny Dvojky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu právě začíná Poradna pro zahrádkáře. Dnešním hostem je Jan Kopřiva, spolupracovník časopisu Receptář, dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A téma - příprava skleníku na výsev a výsadbu. Tak ještě než se do toho pustíme, dnes máme 1. března, tak začíná sezóna nebo už začala možná pro některé zahrádkáře a nebo pro zahrádkáře nikdy nekončí?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych řekl, že zahrádkář nespí 12 měsíců v roce, ale ten skleník jako takový bych řekl, je první půda, do které můžeme vstoupit, se kterou můžeme pracovat, protože přeci jenom v tom skleníku ta zem se dřív prohřeje, nezamrzá, takže už je ten čas na to vstoupit do skleníku a pustit se do práce.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém tak stavu ten skleník bývá touto dobou?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, já se trochu obávám, sáhněme si do svědomí, že u mnohých pěstitelů velice žalostně. Že prostě na podzim se tam nechalo všechno, co tam zbylo, takže teď to tam spíš vypadá jako po boji, jsou tam zbytky rostlin. Viděl jsem dokonce skleníky, ve kterých ještě byly rajčata u tyček. Takže znamená to začít tímto a důkladně ten skleník mechanicky vyčistit a všechno odstranit. Samozřejmě ideální by bylo, kdybychom mohli v tom skleníku vyměnit zem. Ovšem to je tak náročné a tolik země každý rok těžko seženeme, takže musíme dělat jiná opatření, abychom v tom skleníku mohli pěstovat, protože v tom skleníku se dá říct, je to prakticky monokultura. Tam to střídání je poměrně omezené, takže jsme nuceni na jednom místě pěstovat často po sobě nebo v rozmezí jednoho roku stejné plodiny.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Také záleží na tom, jak velký ten skleník je, protože takové ty skleníkové haly, tak tam je situace trošku jiná. Ale malé domácí skleníčky, které třeba ani nejsou používané s tou půdou, ale dávají se tam třeba truhlíky nebo se tam dávají nějaká velká plata s půdou a tam se pěstuje, tak i to je vlastně řešení. Tak tam je to snáze ovladatelné všechno.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Pokud je to skleník, kam vkládáme pouze vegetační nádoby s rostlinami, je to něco jiného, ale ve většině těch zahrádkářských skleníků je volná půda.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak ji vyčistíme?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A tu půdu musíme vyčistit, přesně tak. Já bych začal desinfekcí toho skleníku jako takového. Dnes je na trhu celá řada dýmovnic, mně se třeba líbí taková česneková dýmovnice. Není to nic chemického, je to biologická věc a hodí se k likvidaci veškerých případných přezimujících škůdců. Takže tím asi začít, vykouřit ten skleník, no, a potom musíme desinfikovat půdu. Tady je namístě začít s dusíkatým vápnem. To dusíkaté vápno je opravdu pro desinfekci půdy. Čili musí se rozhodit na povrch půdy, zapravit do země a ta zem se zalije. Potom přikryjeme ještě igelitem, a to je z toho důvodu, aby docházelo k odpařování dusíkatého vápna do půdy nikoli do vzduchu, a právě tam desinfikovali. Pozor, to dusíkaté vápno se musí dávat minimálně 3 týdny před výsadbou, ne blíž k té výsadbě, protože potom by mohlo působit na ty rostliny toxicky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to tedy s vykouřením skleníku, o kterém jste mluvil, když se to provádí, tak jaké jsou vůbec možnosti všechny možné? Vy už jste říkal, co je ideální a jestli se to třeba dělá se zavřenými dveřmi ten skleník, potom zase, kdy se může vstoupit do té místnosti?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, to je správný dotaz. Ten skleník se musí, tam se zapálí vlastně dýmovnice v tom skleníku, a pak by se měl co nejlépe utěsnit, uzavřít, aby ten dým desinfikující neunikal. Necháme zhruba 12 hodin uzavřený a potom už můžeme otevřít, důkladně samozřejmě vyvětrat a můžeme tam vstoupit a pokračovat v dalších pracech.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, nic tam nemůžeme nechat pochopitelně asi?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, to skoro určitě ne, žádné rostliny, nic by tam nemělo být. Výjimku právě tvoří ta česneková dýmovnice, o které jsem mluvil, která je vhodná i do skleníku s rostlinami. Takže i během vegetace se dá použít na likvidaci škůdců na rostlinách, protože není to chemický přípravek, je to biologické, takže i tam je možné použít.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvil jste o té půdě, která se tím vápnem musí připravit, ale jak je to třeba s vodou, se závlahou, protože tam může být podzemní voda jenom, ale nepršelo tam do skleníku, tak jestli máme třeba to nějak prolít a připravit to ještě dalším způsobem?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě, ta zem v tom skleníku, pokud to neděláme během zimy, ona by se tam zem měla udržovat vlhká během celé zimy. Pokud to neděláme, tak určitě teď je nutné důkladně tu zem prolít, aby se nasákla v celé hloubce nejenom na povrchu, ale do celé hloubky, protože do skleníku nesněží, neprší, takže ta voda se tam jinak nedostane. A jakmile ta zem bude optimálně vlhká, můžeme přistoupit k dalšímu vyhnojování té půdy. To je velice nutné, protože jak jsem již řekl, je to jednostranně vyživované, ty živiny z té půdy odchází jednostranně, čili musíme zase udělat zásah takový základní. Osvědčilo se používat tři různá hnojiva, to je granulovaný hnůj, který tam dodává tu organickou hmotu. Potom se tam dodává rohovina, ta tam přidává především dusík a dále i fosfor a potom NPK, které vlastně tam přidává dusík, fosfor, draslík, ty základní živiny. Všechny tyto tři věci se tam dávají najednou a zapraví se to samozřejmě do půdy. Je výhoda, že už dokonce na trhu je k dostání takzvaná trojkombinace, což je kombinace všech těchto tří elementů v jednom, takže vlastně z jednoho sáčku uděláme jedno vyhnojení, zapravíme do půdy a jsme připraveni.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jsme možná nezmínili i plevel, který tam možná máme právě z toho minulého období.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Pokud ten skleník udržujeme i přes zimu mírně vlhký, tak často v tuto dobu je prakticky zelený ten skleník. Je možná dobře, dokud tam nic nesázíme, buď ten plevel vytrhat a nebo i je možné přistoupit k chemické likvidaci totálními herbicidy a pak vlastně ten skleník je vyčištěný a v pořádku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud někdo se skleníkem začíná, nemá ještě zkušenosti a neví tedy, které rostliny, které plodiny ano či ne, co byste vy třeba doporučil, s čím třeba začít?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já vím, že ty skleníky se dnes na zahrádkách staví především z toho důvodu, aby se tam mohla pěstovat zelenina, a ta teplomilná zelenina. Takže na prvním místě to jsou určitě papriky a pak jsou to okurky, jsou to ať už hadovky nebo vůbec salátové okurky. To myslím, že je takový hit, takový boom v poslední době. Při sebemenším skleníčku se tyto věci pěstují.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co do skleníku nepatří?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak jako těžko říct, co tam nepatří, ale určitě bych, pokud mám malý skleníček, tak bych tam nepřistoupil k tomu, že tam vysadím třeba vinnou révu. To jsem viděl také, že někdo měl skleník 2x2 metry, tím pádem si to zaplnil, navíc ta réva z toho skleníku stejně vylézá ven, takže to je trošku škoda si myslím.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A brambory?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak brambory určitě ne, snad jedině, kdo by mohl sázet třeba v únoru do skleníku brambory, ty by mohl již za chvilku sklízet, ale myslím, že brambory budeme dávat ven.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Kopřiva, spolupracovník časopisu receptář je dnes hostem zahrádkářské poradny a bude také odpovídat na vaše otázky. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Kohoutová. Měla bych jednu prosbu, máme skleník už léta a léta se potýkáme s problémem, že neustále se tam vytváří mech. Vyměnili jsme půdu, na ty podezdívky jsme používali postřik mechožroutem, dali jsme tam vápno, i na ten, nejenom do půdy, ale i do na tu podezdívku. No, zkoušeli jsme všechno možné a ten mech se vyskytuje i během vegetace, no, a problém je v tom, že na části skleníku pěstuji orientální lilie, které nesnáší vápno. Takže to děláme pouze ručně, můžete mi prosím poradit? Děkuji.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tady bych řekl každá rada drahá, protože v okamžiku, kdy se samozřejmě nemůže PH půdy měnit, což v tomto případě je, tak ta půda, pokud bude kyselejší, tak ten mech se tam bude tvořit. Příčina je i v tom, že vlastně dochází ke kondenzaci vody na skle, a ta voda samozřejmě z toho skla neustále skapává, stéká dolů, proto se dostává i na tu podezdívku a tam se ten mech tvoří. Takže si myslím, že tady opravdu asi těžko s tím můžeme něco udělat. Jedině změna PH půdy, zásaditější půda samozřejmě ten mech nebude tolik podporovat, ale jak již tazatelka řekla, nejde to kvůli těm rostlinám, takže opravdu se nedá s tím nic dělat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz. Ano, výborně.
osoba
--------------------
Dobrý den, Marie z jižních Čech. Máme skleník a ve skleníku jsou krtonožky k nezbavení se jich, co s tím?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Případně ještě třeba i jiná zvířátka, pane Kopřivo?
osoba
--------------------
No, to ani ne tolik, ale ty krtonožky prostě, všechno ostatní se dá zlikvidovat, ale krtonožky ne.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak odpovíme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tady zase mám dotaz, na který ta odpověď je velice těžká, protože byl na trhu granulovaný přípravek Dursban, který již dnes není, takže tím pádem ta likvidace krtonožek je velice složitá. Pouze omezuje její výskyt použití dusíkatého vápna, o kterém jsem mluvil, a zapravuje se do půdy a potom se vyrábějí takzvané pasti na krtonožky. Je to třeba sklenice, která se zapustí do země až po okraj, a ty krtonožky vlastně jdou a do té, do těch lahví padají. Dají se dokonce takové náběhové chodníčky ze dřívek, aby tam do toho šly. Samozřejmě je to jenom takové omezení, ale ta likvidace jako silní likvidace prakticky možná není, pouze říkám dusíkaté vápno to omezí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemají třeba v oblibě ještě nějaké speciální rostliny, které tam jsou, kdybychom je nepěstovali, že bychom se jich vyvarovali?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ony mají rády kořínky všech rostlin.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, bohužel.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ony prostě jedou pod tím povrchem a překousnou to.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Vítáme dalšího posluchače, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Stibalová. Já jsem se chtěla zeptat, jestli se hodí k sobě pěstování rajčat a okurek ve skleníku? Já jsem minulý rok tak nějak dala pospolu a viděla jsem, že nějak chytly ty rostliny, jak ty okurky, tak ty rajčata, plíseň.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, to je výborný dotaz. Často se říká, že ty rostliny se spolu nesnášejí. Je to naprosto nesmysl. Ty rostliny se dají společně pěstovat, samozřejmě je tam nutné střídání nebo jakési točení těch rostlin, ale to, že na jedné straně skleníku mámě rajčata, na druhé okurky vůbec nevadí, navíc ta plíseň, která tam vznikla, tak jedno je plíseň okurková na okurkách a druhá je plíseň rajčatová na rajčatech, to jsou úplně rozdílné choroby, které spolu nemají nic společného. Takže prostě je to pouze shoda náhod, že obě chytly tu plíseň a je nutné samozřejmě dělat u obou plodin ošetření. Já bych možná řekl jen takový trošičku malý fígl, v tom skleníku je nutné důkladně větrat, a to i za chladnějšího počasí během léta, protože, když tam větráme, přece jenom ten vzduch tam není tak vlhký a nejsou to ty ideální podmínky pro plíseň. A samozřejmě nezalévat na listy.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme za odpověď a přidáme další dotaz. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Haló, už jste u nás.
osoba
--------------------
A můžu?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, můžete.
osoba
--------------------
Tak já vás zdravím a měla bych takový dotaz na pana Kopřivu. Já bych se chtěla zeptat, jestli bych mohla vykouřit skleník sirnýma knotama?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, mohla, je to naprosto v pořádku, sirné knoty se dají k tomu použít nebo sirné svíce se k tomu také používají. Samozřejmě ty chemické dýmovnice, ty obsahují insekticid, který lépe likviduje ty škůdce, ale sirné knoty i sirné svíce jsou vhodné.
osoba
--------------------
Děkuju vám.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky děkujeme. A kdo ještě čeká na telefonní lince, haló, haló, dobrý den.
osoba
--------------------
Ano, dobrý den, tady je Skálová. Já jsem chtěla poprosit o dotaz, nemůžeme se ve skleníku zbavit přesličky, jestli je na to nějaký způsob. Děkuji.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak přeslička chemicky se velice špatně likviduje, protože nemá listovou plochu, tím pádem ty herbicidy se velice špatně přijímají. Vyzkoušel bych jeden, nemohu samozřejmě jmenovat název, je jeden ekologický přípravek na likvidaci plevelů, tak ten vyzkoušet. Údajně by měl fungovat i na přesličku. A jinak samozřejmě mechanické odstraňování, vím, že je to složité, ale jiná možnost asi nebude.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě zásadní otázka, jaký je rozdíl mezi skleníkem a foliovníkem?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, někdo má skleník a je propagátor skleníku, někdo foliovník. Rozdíl je v tom, že ten skleník se rychleji ohřívá slunečním zářením, tím pádem je tam vyšší teplota. Na druhou stranu to sklo zase poměrně rychle večer chladne, zatímco v tom foliovníku, v té fólii se udrží o něco déle teplo. Pro pěstování třeba paprik se dnes říká, že je pohodlnější použití foliovníku, ale myslím, že samozřejmě ve skleníku to půjde také pěstovat. Navíc dnes ty foliovníky jsou dělány z materiálu, který je kvalitní, který samozřejmě nezpůsobuje toxické změny a výhoda je i v tom, že ty foliovníky možná trošku lépe rozptýlí to světlo a částečně i brání proti přímému přehřátí toho foliovníku. Takže možná ten foliovník je trošku lepší, samozřejmě je to zase taková bych řekl chatrnější stavba, ten skleník, to je opravdu stavba celoroční. V oblastech, kde je víc sněhu foliovník prakticky nemůže přes zimu zůstat, protože ta fólie by se zničila. Takže je to spíš na uvážení, ale myslím si, že obě stavby samozřejmě splňují svůj význam a mají skoro totožné použití.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A náklady na pořízení?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak ten skleník, to určitě je dražší záležitost, většina skleníků se dělá třeba na podezdívky nebo se musí zapustit do země, zatímco ten foliovník je vlastně lehká samonosná konstrukce, která se prakticky jenom připíchne do země a už funguje.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pokud se o tomto víkendu pustíme do skleníku, všechno vyčistíme, vykouříme, jak jste poradil, tak za 14 dnů je možné něco začít sázet?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, a o tom si budeme právě povídat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přiště?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Příště.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
S Janem Kopřivou a s Ludmilou Duškovou předpokládám také?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, příště už také bude tady.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, naši spolupracovníci časopisu Receptář přijdou určitě za vámi posluchači, ale teď ještě máte možnost využít náš rozhlasový web 2.rozhlas.cz, tam probíhá chat a tam můžete posílat své otázky, pan Kopřiva určitě rád odpoví. Děkuju za návštěvu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou. 


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

Poradna (přepisy):

Šmejdi mají nově například povinnost oznamovat konání předváděcí akce České obchodní inspekci. Nejúčinnější obranou ale stále zůstává na jejich nabídku nereagovat - Foto:  Český rozhlas

Šmejdi jsou na scéně i po změně zákonů

 
Životnost plastových okapů je až 100 let - Foto: Elena Horálková

Nechcete, aby vám ukradli okapy? Zkuste plast

 
„U velkých psů, kteří mají poměrně dlouhý krk a těžkou hlavu, dochází k přetěžování té krční páteře a tím pádem k degeneraci plotýnek,“ vysvětluje veterinář Hanuš Velebný - Foto:  Cell Press

Wobbler syndrom: I psi mají problémy s krční páteří

 
Další články^ nahoru
ROZHLAS.CZ>>>

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2014 Český rozhlas