Poslech
Vybíráme z vysílání
9. února  2018 v 16:01  

Jiří Brady se dožívá devadesátky. Díky knize Hanin kufřík válečný příběh sourozenců Bradyových obletěl svět

Jiří Brady - Foto: Post Bellum

Jiří BradyFoto: Post Bellum

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Přesně před devadesáti lety se narodil Jiří Brady. Jako malý chlapec přežil koncentrační tábor v Osvětimi, kde ztratil oba rodiče i mladší sestru. Právě její kufr ho pak proslavil po celém světě. A to díky knize Karen Levineové Hanin kufřík. Ta přibližuje osudy obou sourozenců a hlavně příběh mladší Hany.

Příběh Jiřího Bradyho a jeho mladší sestry Hany by se asi bez větší pozornosti přiřadil k válečným osudům mnoha zmizelých i přeživších židovských dětí. Rodák z Nového Města na Moravě však inspiroval tisíce dětí po celém světě díky knize Hanin kufřík a vzdělávacímu programu ve školách. V Česku též vzbudila v roce 2016 pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání pro Bradyho. 

Osud rodiny 

V roce 1941 byli oba jeho rodiče deportování do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Otec pak v červenci roku 1942 zahynul ve vyhlazovacím táboru v Osvětimi. Jiřího i jeho o tři roky mladší sestru Hanu si k sobě vzal strýc Ludvík, v květnu 1942 se ale předvolání do transportu sourozenci nakonec nevyhnuli. 

„Bydlel jsem v Terezíně v jedné místnosti s kluky mého věku. Můj kamarád, Petr Ginz, se rozhodl vydávat časopis Vedem. Taky jsem tam přispíval, ale brzy se naskytla šance pracovat, takže už jsem neměl na časopis tolik času," vzpomíná Brady. Po dvou letech v terezínském ghettu odjel s transportem do Osvětimi. 

„Netušil jsem, co se stalo s mou sestrou. Až po válce jsem se dozvěděl, že odjela pár týdnů po mně tamtéž a šla rovnou do plynu," doplnil Brady, který měl štěstí v neštěstí. V Osvětimi se dostal do skupiny určené k práci v pobočném táboru Gliwice, a odtud do bývalého zajateckého tábora Blechhammer. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. Na útěku byl až do května, kdy se dostal k příbuzným v Novém Městě na Moravě a dozvěděl se, že rodiče zahynuli. 

Po válce Brady vystudoval obchodní akademii a v roce 1949 emigroval. Od roku 1951 žije v kanadském Torontu. Zde založil úspěšnou instalatérskou firmu, oženil se a narodili se mu tři synové a dcera. 

V Americe se významně podílel na pomoci krajanům-emigrantům a také celoživotně přednášel a vydával v různých zemích svědectví o německých zločinech a holokaustu za druhé světové války. Po pádu režimu komunismu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny. 

Jedna z Haniných kreseb, které vytvořila při výtvarných hodinách pro internované židovské děti v Terezíně

Jedna z Haniných kreseb, které vytvořila při výtvarných hodinách pro internované židovské děti v Terezíně

Hanin kufřík 

Brady se angažuje v projektu Hanin kufřík, který bývá srovnáván s příběhem Anny Frankové. V roce 1999 byl do muzea holokaustu v Tokiu převezen z Osvětimi kufřík jeho sestry Hany. Ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii, aby zjistila, komu kufřík patřil. Díky pomoci terezínského památníku a pražského Židovského muzea se spojila s Jiřím Bradym. 

Na základě pátrání vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstavu o životním příběhu Hany Bradyové. Následně vyšla kniha Karen Levineové Hanin kufřík - Příběh dívky, která se nevrátila. Kniha vypráví příběh sourozenců na základě zjištění Išiokaové a Bradyho vzpomínek, který české vydání knihy také opatřil úvodem. 

Podle knihy byla napsána i divadelní hra určená hlavně dětem a mládeži a torontské divadlo s inscenací objelo Kanadu i Spojené státy. Po obou zemích cestoval také sám Brady, aby čtenářům Hanina kufříku vyprávěl své osobní zážitky. Kniha byla přeložena do pětatřiceti jazyků a stala se známou po celém světě. „Jen doma, v České republice, jakoby příběh sestry zapadl," řekl Brady v rozhovoru pro ČTK v roce 2006. 

Brady se také významně podílel na vydání anglické verze knihy Je mojí vlastí hradba ghett? Kniha o časopisu Vedem, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně, vypovídá nejen o osudech autorů samých, ale také o životě za hradbami ghetta. Po vydání byla v New Yorku oceněnav Prestižní národní cenou za nejlepší publikaci o holocaustu. 

Ocenění pro Bradyho 

Za své osvětové působení obdržel Jiří Brady řadu ocenění. Například nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario nebo německý Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod. 

Český Senát navrhl Bradyho na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Návrhu prezident Miloš Zeman nevyhověl. Zákonodárci ho neúspěšně opakovali i v roce 2014 a 2016. 

V říjnu 2016 se před udílením státních vyznamenání 28. října rozhořela kauza ohledně nevyznamenání Bradyho. Podle ministra kultury Daniela Hermana, jenž je Bradyho příbuzným, bylo strýcovo vyznamenání prezidentem původně schváleno, ale po Hermanově setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou zrušeno. 

Podle prezidenta žádnou z nominací na vyznamenání nikdy neschválil, a proto nebylo co rušit. V reakci na situaci ale poté Brady získal v Česku celou řadu jiných ocenění. Mimo jiné medaili Karla Kramáře, kterou mu udělil předseda vlády Bohuslav Sobotka, ocenění Sněmovny, měst Praha a Brno či ocenění Univerzity Palackého v Olomouci. 

Autor:  Pavla Lioliasová,  ČTK
 

Vybíráme z vysílání:

Severokorejské roztleskávačky byly i na hokejovém zápase mezi Českou republikou a Jižní Koreou - Foto: Jan Malý

Dokonale sladěný orchestr ze Severní Koreje je na olympijských hrách velkou atrakcí

 
Zakladatel SpaceX a vizionář Elon Musk by síť chtěl spustit do roku 2024 - Foto:  OnInnovation, Creative Commons Attribution-NoDerivs 2.0 Generic

Další ambiciózní projekt Elona Muska. Do roku 2024 by mohl být internet až 180krát rychlejší

 
Výroba známého hermelínu se přesune na Vysočinu (ilustrační foto) - Foto: Petr Kološ

Beznaděj a pláč. Mlékárna v Sedlčanech se zavírá, o práci přijde řada lidí

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas