Poslech
Zahrádkářské tipy
26. ledna  2018  

Nepleťte si pastinák s petrželí. Jak se vyznat v kořenové zelenině?

Mrkev a pastinák nevysévejte do jednoho řádku, pastinák má velkou listovou plochu a mrkev utlačuje - Foto: Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

Mrkev a pastinák nevysévejte do jednoho řádku, pastinák má velkou listovou plochu a mrkev utlačujeFoto: Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

Audio

Poslechněte si celý příspěvek

Přehrát

Uvnitř oranžově žlutý, na povrchu spíš nazelenalý s fialovým okrajem. Takovou charakteristikou se chlubí tuřín, který chutná jako kedlubna. Pastinák se zase tváří jako petržel a chutná podobna jako mrkev. Zorientovat se v kořenové zelenině zkrátka není zase tak jednoduché.

Pastinák se seje na jaře a sklízí na podzim. Když bývalo dříve počasí v létě o dost chladnější, než je dnes, pěstoval se pastinák nejen pro kořen, ale i pro nať. Kde se nedařilo celeru, doporučovalo se pěstování pastináku. Teď je to podobné, s tím rozdílem, že ho lze doporučit tam, kde se nedaří petrželi. 

Pozor, abyste se v obchodě nepřehmátli! Petržel a pastinák jsou si hodně podobné. Jak je rozeznat? Petržel má nať přes celý vršek vystouplého kořene. Pokud nať seřízneme, spatříme po obvodu nafialovělý kroužek. Pastináková nať naopak vyrůstá jakoby přímo z lehce prohloubeného středu kořenového vršku, který zůstane po seříznutí světlý. 

Pastinák je v podstatě sladká petržel. Narůstá ale do mnohem většího objemu, je výnosnější. Jeho pěstování má snad jediné úskalí. Okopávejte ho, sklízejte listy, jednoťte, když nesvítí sluníčko. A oblečte se tak, aby se listy nedotýkaly vašeho těla, rukou a obličeje. Dotyk pastináku společně s osluněním daného místa může vyvolat alergii, od zarudnutí pokožky až k tvorbě puchýřků. Takže do pastináku nejlépe v teplákové soupravě. 

Při dobývání zeleniny na podzim a jejím uskladňování už žádné nebezpečí nehrozí. Pastinák skladujte ve vlhkém písku. Volně uložený po Novém roce začíná vadnout, „gumovatět“. 

Tuřín 

Tuřín Milevský - Foto: Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

Tuřín MilevskýFoto: Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

O tuřínu se píše v historických příbězích z dob Přemyslovců a často se o něm mluví v seriálu Černá zmije s Rowanem Atkinsonem. Jeho pěstování je běžné zejména na západ od našich hranic. Ve Walesu ho údajně servírují jako nejčastější přílohu. 

Tuřín lze použít jako čerstvou kedlubnu, dají se jíst i listy (existují vícelisté formy tuřínu). Sklízet ho můžete až na podzim, uskladnit a zpracovávat jako brambory, cuketu, zelí nebo už zmíněné kedlubny. 

Pro letní sklizeň se tuřín seje někdy v březnu nebo dubnu, na uskladnění se může vysazovat jako druhá kultura, po raných bramborách, jahodách, rané zelenině: salátu, kedlubnách, špenátu nebo ředkvičkách. Ve sklepě vydrží prakticky až do nové sklizně. Pokud ho tedy dřív nespotřebujete. 

Autor:  Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář
 

Zahrádkářské tipy:

Meruňky právě utržené ze stromu chutnají nejlépe - Foto: Fotobanka Pixabay

Víte, kterým ovocným stromům se říká pravokořenné?

 
Zvonek garganský, Campanula garganica - Foto: Jolana Nováková

Tipy, čím osázet skalku, aby byla barevná od jara do podzimu

 
Řasa stromu nijak neškodí - Foto: Jolana Nováková

Víte, proč je kůra některých stromů červená?

 
Další články... nahoru
ROZHLAS.CZ

ZPRÁVY > Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Zelená vlna | Počasí

STANICE > Radiožurnál | Dvojka | Vltava | Plus | Radio Wave | D-Dur | Jazz | Rádio Junior

TÉMATA > Komentáře | Leonardo - věda a technika | Kultura | Příroda | Historie | Cestování | Životní styl | Média | Z rozhlasu

Plná verze | RSS | Kontakty | Podcasty | Mobilní aplikace
© 1997-2018 Český rozhlas